Situace u sousedů je horší, než se zdálo. Čechy čeká řetězová reakce. Dopadům se nevyhne nikdo

Zatímco většina lidí u nás věří, že změny přijdou pomalu a bude čas se jim přizpůsobit, realita za hranicemi už říká něco jiného. To, co se ještě před pár lety zdálo jako vzdálená budoucnost, dnes v Rakousku a Německu mění pracovní mapu celé společnosti. A my zatím jen přihlížíme.

Závratná rychlost, s jakou se mění fungování firem, přináší nervozitu i mezi obory, které si dosud připadaly neohrožené. Začíná to nenápadně. První signály přicházejí skrze úpravy pracovních pozic, reorganizaci oddělení nebo „optimalizaci nákladů“. Zaměstnanci si zpočátku myslí, že se jich změny netýkají. Jenže když odejde pátý kolega za měsíc, začíná být jasné, že se něco děje. Změny nepřicházejí plošně, ale v řetězových vlnách. A každá další už s sebou nese větší důsledky.

Pravda, kterou již nelze přehlížet

Zatímco v Česku se o změnách na pracovním trhu zatím jen debatuje, v Německu a Rakousku už se mění skutečné statistiky. V některých sektorech už firmy otevřeně přiznávají, že propouštějí zaměstnance. A důvod? Tím je razantní nástup umělé inteligence. Technologie, která ještě před pár lety zněla jako výsadní téma akademiků, se dnes stala běžnou součástí rozhodování manažerů a šéfů firem.

Například podle německého institutu ifo plánuje více než čtvrtina tamních firem snížení počtu zaměstnanců právě kvůli implementaci těchto nástrojů. Nejde přitom jen o technologické firmy nebo startupy. Změny se dotýkají i klasických průmyslových podniků, zákaznické podpory a dokonce i veřejného sektoru. V Rakousku se už dnes mluví o stovkách tisíc míst, která buď úplně zmizí, nebo se dramaticky změní.

Nikdo nezůstane nedotčen

Nejčastějším omylem je přesvědčení, že změny se týkají jen úzké skupiny zaměstnanců. Odborníci však upozorňují, že dopady budou napříč obory. Nejde už jen o dělnické profese, kde automatizace začala dříve. Dnes se zásadně proměňují i pozice v administrativě, účetnictví, marketingu a dokonce i v právních službách. Všude tam, kde lze některé činnosti převést do digitální podoby, už k tomu skutečně dochází.

To vytváří řetězovou reakci, kterou je těžké zastavit. Když firma sníží náklady díky nové technologii, konkurence se přizpůsobí. A postupně se celý sektor posune jinam. Pro běžného zaměstnance to znamená, že jeho odbornost ztrácí hodnotu rychleji, než se stačí zorientovat. A právě v tom spočívá největší riziko: Změny přicházejí dřív, než stihneme zareagovat.

Ticho před bouří

V Česku je zatím situace klidnější, což může být zčásti dáno menším tlakem na inovace a nižší mírou technologického pokroku v některých odvětvích. Avšak tento klid může být velmi zrádný. Právě proto, že ještě není cítit přímý dopad, mnozí podceňují přípravu. Jenže pokud máme věřit číslům, pak se změny blíží i k nám. A to s nemalou razancí.

Analýzy naznačují, že v příštích deseti letech bude v Česku ovlivněno více než dva miliony pracovních míst. Přes 600 tisíc jich zcela zanikne. Na druhou stranu by mohla vzniknout i nová pracovní místa, ale pouze za předpokladu, že se lidé začnou včas rekvalifikovat a firmy budou investovat do dalšího vzdělávání. To však není samozřejmost. Bez jasné strategie hrozí, že tisíce lidí ztratí práci bez reálné šance na návrat.

Kdo zaspí, víc zaplatí 

Příležitosti tu jsou. Ale ne pro každého a ne automaticky. V zemích, kde se firmy aktivně připravují na změny, roste poptávka po lidech, kteří zvládnou nové digitální nástroje, analytické myšlení nebo kreativní práci s daty. Naopak ti, kteří zůstanou u starých modelů a rutin, ztratí půdu pod nohama. Právě vzdělání a ochota učit se nové věci budou v příštích letech hrát klíčovou roli.

Český trh práce tak stojí na křižovatce. Buď se aktivně vydáme cestou přizpůsobení a inovací, nebo budeme jen reagovat na tlak okolí. A čím déle budeme čekat, tím víc bude změna bolet. Rychlost vývoje totiž nikdo nezastaví a přizpůsobení už dávno není výhodou, ale nutností.