Rostou jako divé! Za 30 minut tři plné košíky. Tady teď houby doslova lezou ze země

Země je tichá, vlhká a voní mechem. Lesní stezky opět ožívají lidmi s košíky, kteří se vracejí k jedné z nejoblíbenějších českých tradic. Houby se letos probudily v plné síle. Ale kde přesně? A kdy? Odpovědi existují, jen je třeba vědět, kde hledat.

Letní rána jsou ospalá, ale v lesích to žije. Po několika vydatných deštích a sérii mírně teplých dnů se začalo dít něco, co za poslední roky pamatují jen ti nejpozornější. Lesy naráz ožily a půda, dosud tichá a uzavřená, začala vydávat své dary. Ti, kteří sledují podmínky pečlivě, vědí, že letošní červenec přinesl houbařské zlato o několik týdnů dřív než obvykle. A nejen to. Úroda je i mimořádně bohatá.

Lesy, které změnily tempo

V lesích okolo Třeboně, Jindřichova Hradce nebo Veselí nad Lužnicí zažívají houbaři dny, které si budou pamatovat roky. Košíky se tu plní během půl hodiny, a to bez nutnosti hlubokého hledání. Stačí se projít po okraji smrkového lesa, kde podhoubí vyživila srážkami naplněná půda. Na zemi čekají pravé hřiby, křemenáče i klouzci, často v naprosto učebnicovém stavu. Nikdo z místních si nepamatuje, kdy naposledy nasbírali tolik hub za tak krátkou dobu.

Silná vlna růstu se projevila také v severní části Brd a v přilehlé oblasti kolem Zdic a Hostomic. Lesy jsou tam rozmanité, střídají se smrkové a borové porosty s listnatými stromy, a právě tahle směs podporuje výskyt mnoha druhů. Objevují se holubinky, lišky a na některých místech i obří bedly. Místní varují, že stačí jeden den zpoždění a hřiby jsou už okousané nebo plesnivé. Růst je totiž tak intenzivní, že houby stárnou rychleji, než je stačí lidé sebrat.

Pomůže i věda, nejen štěstí

Není to jen náhoda, která rozhoduje o úspěchu. Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci s mykology vytvořil model, který sleduje kombinaci teplot a nasycenosti půdy. Využívají k tomu hodnotu API30, tedy souhrn srážek za posledních 30 dní. Přidává se k tomu průměrná teplota posledních sedmi dní a výpočet zohledňuje i sezónní koeficient. Výsledkem je mapa pravděpodobnosti růstu hub, která se denně aktualizuje. V posledních dnech zřetelně ukazuje silně pozitivní vývoj v jižních, středních a částečně i severozápadních Čechách.

Velkým pomocníkem zůstává i komunita houbařů. Na portálech jako Nahouby.cz nebo NaturAtlas sdílí lidé svá hlášení, fotografie i přesné lokality. V okolí Tábora a Pacova se objevily krásné kováře, zatímco u Příbrami rostou lišky ve skupinách po desítkách. Zkušenější sběrači už nehledají naslepo. Kombinují znalosti s daty a úspěšnost je pak mnohem vyšší.

Houbařská sezóna snů? Hřiby vedou, rarity překvapují

Rok 2025 zatím přeje hlavně masitým druhům. Hřib smrkový, hřib dubový a křemenáč osikový rostou pravidelně v místech s hlubší půdou a stabilní vlhkostí. Lišky se zatím drží ve výše položených oblastech, například v Jizerských horách, kolem Bedřichova nebo ve vyšších polohách Krkonoš. Právě zde se teploty udržely na ideálních hodnotách a díky menšímu pohybu lidí tu lesy nabízejí klidná zákoutí pro nerušené houbaření.

Zajímavé je, že velmi dobře letos rostou i méně sbírané druhy jako růžovka, holubinka nebo dokonce muchomůrka císařka. Zatímco méně zkušení houbaři zůstávají u osvědčené klasiky, ti pokročilejší se pouštějí i do méně známých druhů. Samozřejmě s vědomím rizik, protože právě u těchto druhů je správné určení naprosto klíčové.

Z lesa si odnášíme víc než jen houby

Houbaření není jen o úlovku. Vůně lesa, šumění větru a pocit, že jsme v přírodě objevili něco vzácného, zůstává i dlouho poté, co je košík dávno prázdný. Tichá radost z lesa pak často pokračuje doma, když z nasbíraných hub vzniká něco dobrého. Houby se dají nejen smažit a sušit, ale také fermentovat nebo nakládat. Mnozí experimentují se sušenými směsmi do polévek, jiní připravují tradičního kubu nebo jemnou kulajdu. Ať už se v kuchyni vydáte jakoukoli cestou, letošní úroda nabízí nebývalou kvalitu i množství.

Zásadní ale zůstává jedno – příroda si zaslouží respekt. Parkujte na vyznačených místech, nechoďte mimo cesty v chráněných zónách a sbírejte s mírou. Les je domovem i pro jiné, než jen pro houbaře. Pokud se k němu budete chovat s pokorou, odmění se vám nejen plody, ale i tichem, klidem a pocitem, že jste byli na správném místě ve správný čas.