Řádil poltergeist, nebo jen malý chlapec? Bohučovický fenomén vyděsil v 80. letech celé Československo
Nevysvětlitelné záhady fascinují lidstvo od nepaměti. Ať už jde o podivná světla na obloze, neidentifikované zvuky nebo tajemné jevy, vždy se najde někdo, kdo bude hledat logické vysvětlení. Ale co když není žádné? Takové záhady si často procházejí našimi dějinami jako stíny, které nás mrazí a nutí přemýšlet, co všechno ve skutečnosti nevidíme. Jedním z nejznámějších a nejvíce diskutovaných případů v Československu byl právě Bohučovický fenomén. Tento příběh, který otřásl celou zemí v osmdesátých letech, zůstává dodnes záhadou, která není plně rozluštěná.
Na konci roku 1985, konkrétně v prosinci, se v rodinném domku ve vesnici Bohučovice na Opavsku začaly dít podivné věci. Všechno začalo bez varování. Náhle se ozývaly silné rány, a to jakoby z prázdného vzduchu. Ale to nebylo všechno. V domácnosti rodiny Smolkových začaly padat sklenice se zavařeninami z regálů, jako by nějaká neviditelná ruka házela předměty o zem. Rychle se to začalo stupňovat, lustr se rozhoupal tak, že narážel až na strop, omítka létala všude kolem. A to vše v přítomnosti několika svědků. Až sem by to mohl být jen příběh o nějakém výstředním vtipálkovi. Ale co když to byla skutečnost?

Vyšetřování, které nic neobjasnilo
Na místo byly přivolány odborné týmy – od pracovníků psychoenergetické laboratoře po příslušníky Státní bezpečnosti. Všichni se snažili najít logické vysvětlení pro jevy, které nápadně připomínaly to, co se dělo v 60. letech v bavorském Rosenheimu, kde byl zaznamenán podobný fenomén označovaný jako spontánní psychokineze. Předměty se pohybovaly samovolně, jako by na ně měla nějaká neviditelná síla vliv. A přestože zde byli přítomní odborníci, kteří se snažili najít vysvětlení, žádné vědecké důkazy nepřinesly odpověď. Vědci, kriminalisté a dokonce i parapsychologové zůstali bezradní.
Tomáš Smolka – viník, nebo oběť?
Rychle se objevila teorie, že za těmito jevy může stát jedenáctiletý chlapec, vnuk majitele domu, Tomáš Smolka. Tomáš byl považován za hlavního viníka, protože jeho chování se začalo shodovat s fenoménem poltergeista – což byl název pro podobné paranormální jevy. Jenže když byl Tomáš hospitalizován na psychiatrické klinice v Olomouci a pod nátlakem se měl přiznat, že on sám je za vše zodpovědný, začaly se věci komplikovat. Jeho přiznání bylo v podstatě vynucené.

Kdo skutečně stál za „bohučovickým poltergeistem“?
Dlouho se spekulovalo o tom, zda skutečně za těmito jevy mohl stát tak malý chlapec. Teorie, kterou rozpracoval PhDr. Zdeněk Rejdák, tvrdila, že příčinou byl stres a napětí v rodinných vztazích, konkrétně mezi snachou a tchánem. Psychické napětí vedlo k uvolnění těchto „energií“, které následně způsobily zkázu. „V bydlišti jmenovaného, v domku, kde chlapec bydlí, se v poslední době děly nevysvětlitelné věci (přemisťování předmětů bez zásahu lidské ruky, samovolné otvírání skříní, poletování předmětů volně ve vzduchu a pod.). Byli přivolaní experti z oblasti psychotroniky, kteří se vyjádřili v tom smyslu, že jde o působení psychotronické energie a ‚dodavatelem psychotronické energie‘ je výše jmenovaný chlapec,” uvádí úryvek doporučení k přijetí k hospitalizaci na psychiatrické klinice v Olomouci na webu badatele.cz.
Nevyřešená záhada z dob komunismu
Ačkoliv příběh Bohučovického fenoménu rezonoval veřejností a přitahoval média, některé události byly záměrně zatajovány. Československá televize natáčela reportáž o těchto jevech, ale před Vánoci 1985 byla tato reportáž zakázána. Vysoce postavený tajemník KSČ totiž prohlásil, že před 17. sjezdem KSČ se na Opavsku žádné strašení prostě nebude tolerovat. Vše bylo utajeno a případ byl rychle uzavřen. Některé dokumenty byly zničeny, ale ty, které se zachovaly, dnes leží v opavském archivu. Tato tajemství, stejně jako záhada, kterou přinesl Bohučovický fenomén, nás dodnes nutí přemýšlet: Co se tehdy opravdu stalo?
Zdroje: badatele.net, g.cz, krajskelisty.cz