První česká vesnice zrušila změnu času. Státní úředníci jsou zásadně proti

Každoroční změna času může být pro mnoho lidí pořádnou zkouškou. Ne každý se totiž dokáže rychle přizpůsobit. Střídání času odmítá čím dál více lidí, kteří by raději žili podle „svého“ času, ať už v létě, nebo v zimě, a stále si drželi původní čas. Pro takové mají v jedné české obci ideální řešení. 

Bezvěrov a jeho unikát

Tenhle čas se totiž jen tak přetočit o hodinu zpět ani dopředu nedá. Řídí jej totiž naše největší hvězda, tedy Slunce. Obyvatelé české vesničky Bezvěrov na Plzeňsku, kde mají největší sluneční hodiny na světě, by nejspíš řekli „naštěstí“. Milují totiž tento unikát tak moc, že by se kvůli němu klidně vzdali každoroční změny času z letního na zimní a naopak a jeli si ve vlastním časovém pásmu. I když sice oficiálně změnu času respektují, na své sluneční hodiny nedají dopustit. A nejspíš nejen oni.

Tyhle hodiny mají jednu nespornou výhodu. Nemusejí se na nich totiž při změně času posunovat ručičky o hodinu tam či zpět. Skoro to vypadá, že obyvatelé českých měst, kde se jimi řídí, mají vlastní časové pásmo, které se vymyká tomu běžnému, středoevropskému. I když tomu tak ve skutečnosti není, tyto hodiny jsou tak velkým symbolem, že je plno lidí bere za svůj „oficiální“ čas. 

Sluneční hodiny pro odpůrce změny času

Tento typ určování času by se přinejmenším velmi zamlouval zapřisáhlým odpůrcům přechodu času ze zimního na letní ve zbytku republiky. Mnoho lidí se totiž každý rok na jaře a na podzim velmi těžko na hodinový přechod adaptuje. Drastická změna času totiž naše tělo bolí, stejně jako není dobrá pro lidskou psychiku. Letní čas totiž znamená méně spánku, a s tím jde často ruku v ruce neklid, únava či další psychosomatické potíže. Původně od konce 70. let střídání času šetřilo elektrickou energii, když se v továrnách i domácnostech efektivněji využívalo přirozené denní světlo. Přestože stále více lidí volá po jeho zrušení, státní úředníci zůstávají proti zrušení změny času, a to z důvodů efektivity a organizace v rámci celé Evropské unie.

Velké sluneční hodiny

Jak vlastně česká rarita v určování času mezi obcemi Bezvěrov a Krašov vypadá? Instalováno je tam ve volném prostoru pět velkých kovových číslic, které společně s televizním vysílačem Krašov tvoří tyto sluneční hodiny. Otevřená konstrukce stožáru vysílače omezuje prostup slunečních paprsků k povrchu země, kde je promítána silueta stožáru v podobě dlouhého stínu. Při pohledu ze země směrem k vrcholu stožáru dochází vlivem prodlužující se vzdálenosti k nedostatečnému zastínění Slunce a okrajové sluneční paprsky dopadají do prostoru promítaného stínu, kde snižují jeho kontrast.

Jen v době rovnodennosti

Slunečních hodin existuje mnoho typů nejrůznějších konstrukcí. Nejběžnější jsou ty, které zdobí již od dob antiky fasády historických budov nebo veřejná prostranství. Tvoří je šikmá tyč, známá jako polos, která je rovnoběžná se zemskou rotační osou. Televizní vysílač Krašov je ale stavba kolmá k povrchu země. Velké sluneční hodiny u Bezvěrova proto určují místní pravý sluneční čas pouze v době blízké jarní a podzimní rovnodennosti mezi 10:00 až 14:00 středoevropského času. V případě změny na letní čas je tak nutné přičíst hodinu.

Vyšší než slavná Eiffelovka

I když sluneční hodiny ztrácejí ve světle přesných měřících přístrojů svoji užitnou funkci a jsou už především dekorativní, o těch v Bezvěrově to platí dvojnásob. Velké kovové číslice tam totiž působivě lemují komunikaci a jsou nepřehlédnutelným architektonickým prvkem v místní krajině. Televizní vysílač Krašov s  výškou 342 metrů je nejen nejvyšší stavbou v západních Čechách a zároveň druhou nejvyšší stavbou v České republice, ale dokonce převyšuje i slavnou Eiffelovu věž v Paříži. Doposud největší sluneční hodiny světa Samrat Yantra najdete v královské astronomické observatoři v indickém Džajpuru. Jde o trojúhelníkovou kamennou stavbu z 18. století s výškou přes 27 metrů. Český rekord tvoří sluneční hodiny na náměstí T. G. Masaryka v Třešti, výška jejich ukazatele je 8,21 metru. Stín stožáru ukazuje čas na stupnici zasazené do dlažby na náměstí. Třináct číselníků je možné z dlažby vyjmout a přemístit podle letního nebo zimního času.

Kdy se bude opět měnit čas?

Ať už jste milovníky slunečních hodin či nikoli, jisté je, že se dál budeme muset řídit oficiálním časem. K dalšímu přechodu z letního na zimní čas dojde 26. října 2025, kdy se ve 3:00 ručičky hodin přesunou zpět na 2:00. V roce 2026 pak k přechodu na letní čas dojde 29. března 2026, ve 2:00 budou 3:00. Zimní čas se opět vrátí 25. října 2026. Ve 3:00 bude o hodinu méně.

Zdroje: www.mujrozhlas.cz, www.bezverov.cz, www.irozhlas.cz