Přestanete to kupovat, až zjistíte, kolik na tom vydělávají výrobci

Každý den děláme v životě rozhodnutí o nákupech – ať už se týkají třeba jen obyčejného rohlíku nebo kávy. Většina z nás se ani nezamyslí, kolik peněz ve skutečnosti platíme jen za pohodlí a marketingové triky prodejců. Mnoho produktů na trhu se tváří jako nezbytnost, kterou nutně potřebujeme. Při bližším pohledu ale zjistíte, že jejich cena je mnohonásobně vyšší, než by vůbec musela být.

Výrobci sází na to, že se nakupující nebudou ptát a zjišťovat, kolik stojí výroba, kolik si přidává značka a jaké jsou skryté náklady. Stačí přitom jen trocha kritického myšlení. Hned si uvědomíte, že za určitou věc platíte zbytečně moc. Přitom možná existuje i levnější varianta, o které nevíte. Popřemýšlejte třeba o kávových kapslích.

Symbol moderního pohodlí

Kávovou kapsli stačí pouze vložit do kávovaru, stisknout tlačítko a během chvilky si můžete vychutnat šálek voňavé kávy. V tomto případě se však jedná o klasický naleštěný marketingový tah. Víte, kolik výrobci na těchto kapslích doopravdy vydělávají? A víte, jaké jsou skryté náklady pro spotřebitele a planetu? Toto zjištění vás jistě překvapí.

Výroba kávové kapsle zahrnuje několik kroků. Začíná to pěstováním a zpracováním kávy. Pokračuje výrobou samotných kapslí (zpravidla z hliníku a plastu). Proces zakončuje balení a distribuce. Podle dostupných informací se jednorázová investice do stroje na výrobu kávových kapslí pohybuje mezi 50 tisíci až 200 tisíci dolary (až 4 800 000 korun). Tato počáteční investice se však brzy vrátí díky velmi vysoké marži za každou prodanou kapsli.

Cena jedné takové kapsle se na českém trhu pohybuje kolem 10 korun. Při běžném balení po deseti kapslích to je tedy zhruba sto korun. Vezmeme-li v úvahu, že v jedné kapsli je 5 gramů kávy, dostaneme se k ceně 2 000 korun za kilogram. Pro srovnání: Kvalitní zrnková káva se prodává za cenu cca 500 korun za kilogram. Ve výsledku to tedy znamená, že kvůli pohodlí s kávovou kapslí spotřebitelé zaplatí až čtyřnásobek ceny oproti klasické a tradiční kávě.

Jednorázové kapsle končí na skládkách

Kromě finančních nákladů se také zamyslete nad ekologickým dopadem kávových kapslí. Ty většinou končí na skládkách, což představuje významnou zátěž pro životní prostředí. Někteří výrobci se sice snaží vymýšlet ekologičtější balení, otázkou je, zda jsou podobné iniciativy účinné. Existují však možnosti i znovudoplnitelných kapslí. Umožňují použití vlastní mleté kávy, čímž se snižuje odpad i náklady na jeden šálek kávy. Zakoupit se dají i nerezové kapsle. Ovšem musí být kompatibilní s vaším kávovarem.

Kávové kapsle tedy nepopiratelně nabízejí moderní komfort a pohodlí. Kávu si díky nim připravíte takřka za pár minut. Luxus je ale „vykoupen“ vysokými náklady a spotřebitelé by o nich měli vědět. Možná nakonec zjistíte, že vám bude lépe vyhovovat příprava tradiční kávy. Je to na zvážení každého z nás.

Historie kapslí

Historie kávových kapslí sahá až do 70. let 20. století. Tehdy švýcarský inženýr Eric Favre vynalezl první moderní kávové kapsle pro společnost Nestlé. Inspiroval se návštěvou jedné římské kavárny, kde barista při přípravě kávy pumpoval kávu do kávovaru tak silně, až z toho byl celý unavený. Favre si všiml, že se díky této technice podařilo dostat do vody víc vzduchu a zvedl se v ní tlak. Tuto techniku tedy využil k vytvoření uzavřeného systému, ve kterém se káva extrahovala pod kontrolovaným tlakem v odměřených dávkách. Kapsle si posléze nechal i patentovat. V 90. letech se poté objevil John Sylvan, který pracoval ve firmě na polovodiče. Přišel s nápadem na tzv. K-Cup kapsle a přinesl tak do USA kapslový systém na přípravu kávy.

Zdroje: focus-age.cz, cofeegeek.com, cofeespot.cz