Předpověď obrátila o 180 stupňů: Počasí v létě bude likvidační. Na Evropu se žene nepříjemná změna

Ještě na jaře to vypadalo na obyčejné, možná trochu teplejší léto.  Teploty mírně nad průměrem a občasné přeháňky, nic výjimečného. Nová předpověď už tak klidná není. Meteorologové upřesnili výhledy a výsledek už tak povzbudivý není. Změna se týká celé Evropy a Česko nebude stát stranou.

Nové modely, nová data, a hlavně: jiný směr. Léto 2025 se nebude držet dosavadních odhadů. Z původních mírných předpovědí se stává scénář, který zasáhne velkou část Evropy. A dopady pocítíme i u nás.

Co nám říkají předpovědi?

Co se počasí týče, meteorologické modely mluví jasně a nevypadají moc optimisticky. Výhledy z evropských center jako Copernicus nebo ECMWF naznačují, že letošní červenec a srpen budou nadprůměrně horké. Většina střední a jižní Evropy by měla očekávat teploty o 1–2 stupně vyšší, než obvykle. V některých oblastech na jihu Francie nebo ve Španělsku se ale mají opakovaně objevovat tropy s teplotami přesahujícími 40 °C.

Tamní sucho už teď patří k nejhorším za poslední desetiletí. Ani Británie nezůstává pozadu, místní meteorologická služba odhaduje, že pravděpodobnost mimořádně teplého léta je dvakrát vyšší než normálně. A jaro? To bylo v Británii rekordně slunečné a suché, s hodnotami, které už teď nastavily tón celé sezóně.

Jak to dopadne v Česku?

Ani střední Evropa, včetně Česka, nezůstane stranou. Podle předpovědí se i u nás objeví více tropických dnů, tedy teploty nad 30 °C a dlouhé bloky suchého počasí.  To s sebou nese řadu dopadů, které začínají být patrné už nyní. Zemědělci hlásí obavy z nedostatku vláhy, v některých částech Evropy už během jara spadlo o 40 % méně srážek než je běžné. Pokud se situace nezlepší, může být ohrožená úroda obilovin nebo kukuřice i v tuzemsku.

Z klimatických dopadů však nelze vynechat ani oblast veřejného zdraví. Horké počasí zvyšuje riziko přehřátí a dehydratace, a to zejména u seniorů nebo lidí s chronickými onemocněními. Podle dat z minulých let může jít o stovky případů s vážnými následky. V neposlední řadě další výzvou bude stabilita infrastruktury, teplotní extrémy kladou nároky na železniční tratě, rozvody elektřiny i vodovody.

Co můžeme udělat už teď

Česko se na horké léto musí připravit už teď, ne až v momentě, kdy teploty přesáhnou třicítku. Některá města, jako například Praha, už ve svých adaptačních strategiích počítají s rozšiřováním zeleně, budováním stinných zón a pítkové systémy. Cílem je snížit přehřívání měst a dopady vln horka. Dalším krokem je voda, sucho není otázkou jednoho měsíce, ale dlouhodobým problémem. Je proto potřeba uvažovat o lepším hospodaření s vodou, budování nádrží a rezervách pro krizové situace.

Do hry vstupuje i infrastruktura, od silnic po elektrické sítě. Evropská unie tlačí na státy, aby testovaly, co jejich systém zvládne. Výkyvy teplot zatěžují  systémy, které na extrémní teploty nejsou stavěné. A v neposlední řadě je tu zemědělství: Bez změn se neobejde. Budoucnost bude patřit odolnějším plodinám, úspornému zavlažování a chytrému sledování půdy.

Léto 2025 nebude lehké. Sucho a vedra přicházejí dřív, než se čekalo, a dopady budou cítit napříč Evropou. Čím dřív začneme, tím menší budou škody. Změna klimatu už není otázkou budoucnosti. Je tady. V krizových momentech se ukáže, jak připravení jsme, a zda se dokážeme poučit z červnových čísel a výstrah, které zní varovně.

Adaptace není luxus, ale nutnost, a kdo ji podcení, zaplatí víc než jen vyšší účet za elektřinu.