Potvrzeno: Ceny těchto potravin mají brzy vyletět do nebes. Drsné zdražování v Česku nebere konce

Čeští spotřebitelé se opět musí připravit na to, že při placení v obchodech sáhnou hlouběji do kapsy. Pro mnoho lidí, kteří už teď mají problém vyjít s měsíčním rozpočtem, je to velmi nepříjemná zpráva. Naděje na stabilizaci cen se opět rozplývají a místo úlevy přichází další rána.

Zdražování, které mělo zpomalit, se znovu rozbíhá a s sebou přináší obavy, frustraci i rezignaci. Inflace sice podle oficiálních čísel klesá, ale realita v regálech tomu zcela neodpovídá. Kdo nakupuje pravidelně, ví, že ceny se tiše, ale vytrvale šplhají nahoru. A podle aktuálních informací nás v nejbližších týdnech čeká další skok.

Za poslední tři roky zdražily potraviny a nealko nápoje v Česku o více než 26 %. V rámci EU jsme sice „až“ třináctí, ale v posledních měsících patří Česko k zemím s nejrychleji rostoucími cenami. To, co dřív bylo běžné zboží, si dnes lidé často rozmýšlejí jako luxusní výdaj. A bohužel, odborníci upozorňují, že ceny některých potravin opět porostou.

Ceny některých potravin opět vystřelí nahoru

Tentokrát se na černou listinu dostávají především mléčné výrobky, u kterých odborníci i obchodníci očekávají skokový růst cen. Důvodem je kombinace několika faktorů, které se do cen promítají s neúprosnou pravidelností. A nejedná se jen o jogurty a sýry. S výrazným zdražením se podle aktuálních predikcí dočkáme také u vajec, drůbežího masa, pečiva a kávy. Ačkoliv inflace už není na rekordních hodnotách jako v minulých dvou letech, ceny základních potravin dál rostou tempem, které je pro řadu domácností neúnosné.

Mírné zlevnění se naopak týká několika základních surovin, mezi nimi je například pivo, cukr, pšeničná mouka a také máslo.

Proč vlastně zdražují mléčné výrobky? Odpověď je jednoduchá. Výkupní ceny mléka totiž i letos nadále stoupají a podle statistik z dubna byly téměř o pětinu vyšší než ve stejném období minulého roku. Tuzemské mlékárny navíc nevěří, že by se trend měl v dohledné době obrátit. V praxi to znamená jediné: Spotřebitelé si za sýry a jogurty znovu připlatí. A ne málo.

Zejména máslo se tak může opět přiblížit cenové hranici, která z něj činí téměř luxusní zboží nedostupné pro mnohé nízkopříjmové domácnosti.

Zvýšené náklady na mléko, energii i dopravu se postupně promítají do celé řady mléčných produktů, jejichž ceny porostou patrně pozvolně, zato vytrvale. A přestože se může zdát, že se bez některých těchto výrobků obejdeme, odborníci před jejich vyřazením z jídelníčku varují. Mléčné výrobky mají pro lidské zdraví zásadní význam, zejména u dětí a dospívajících. Jsou důležité nejen pro růst a pevnost kostí, ale také pro správný vývoj svalstva a posílení obranyschopnosti.

Zdražení se dotkne také jogurtů a pečiva

Živočišné bílkoviny, které tyto potraviny obsahují, nelze jednoduše nahradit rostlinnými alternativami. Na jejich význam opakovaně upozorňuje i renomovaný imunolog Jan Krejsek z Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Ten připomíná, že kvalitní živočišné proteiny jsou pro lidský organismus nenahraditelné, a to zejména v obdobích zvýšené zátěže nebo rekonvalescence. Není proto náhodou, že mezi vítězi letošního hodnocení mléčných výrobků coby „Novinky roku 2025“ se čtyři z pěti oceněných produktů pyšní výrazem protein přímo v názvu.

Výrobci tak reagují nejen na rostoucí poptávku po výživově hodnotných potravinách, ale i na snahu přiblížit mléčné produkty mladším generacím, které hledají funkční stravu s jasným účinkem na zdraví.

Bohužel ceny vyskočí i u dalších potravin, které denně konzumujeme. Podle zástupců potravinářského sektoru se totiž pekárenské výrobky chystají zdražit kvůli rostoucím nákladům na základní suroviny. Cena obilovin, především pšenice a žita, se zvedá, a to nejen kvůli všeobecnému zdražování, ale i kvůli poklesu osevních ploch v tuzemsku i napříč Evropou. Menší produkce znamená, že bude obilí méně, a tím pádem poroste jeho hodnota. Vzniká tak tlak na trh, který může vést k ještě většímu zájmu o tuto surovinu a tím i k dalšímu růstu cen.

Zákazníci si připlatí

Výrobci pečiva tedy čelí situaci, kdy za mouku, jednu z klíčových složek, platí víc než dřív, a přitom jsou stále nuceni udržovat kvalitu i objem produkce. Své hraje i dražší energie, doprava nebo práce. Výsledkem bude, že zákazníci si za chleba, rohlíky i další běžné pečivo zkrátka opět připlatí.