Meteorologové nevěří ani vlastním modelům: Počasí se úplně zbláznilo. Léto začne zostra

Letošní květen přinesl do našich končin neobvyklé počasí, které zaskočilo nejednoho obyvatele i meteorology. Místo tradičního postupného oteplování a prvních jarních paprsků nás provázelo chladnější klima a nadprůměrné množství srážek. Přestože se mnohým mohlo zdát, že se jedná o výjimečný jev, odborníci varují, že jde spíše o návrat k některým dlouhodobým klimatickým výkyvům, které se občas opakují. Přesto ale nelze opomenout fakt, že letošní květen je jedním z nejchladnějších za posledních čtyřicet let, což potvrzují jak meteorologické stanice, tak i statistické analýzy.

Lidé po zimě touží po teple a slunci, a proto většina z nás s napětím očekává, kdy přijdou první opravdové letní dny, kdy teplota vystoupí vysoko nad dvacítku. Tento rok na nás možná čeká nečekaný zlom. Meteorologové varují, že po dlouhém období chladna může přijít prudké a náhlé oteplení, které zaskočí nejen nás, ale i samotné odborníky, kteří předpovídají počasí. Vývoj posledních dní totiž ukazuje, že počasí se stále více stává nevyzpytatelným a že modely, na které jsme dosud spoléhali, začínají mít mezeru ve svých předpovědích.

Účty za topení se letos prodraží

Podstatným důsledkem chladnějšího jara je i to, že topná sezóna se letos výrazně prodlužuje. V regionech, kde se obvykle kotle a radiátory vypínají už v polovině května, je potřeba vytápět i nadále. Příkladem je Elektrárna Opatovice na Pardubicku, kde podle mluvčí Hany Počtové letos topení zůstane v chodu zhruba o týden déle než v loňském roce.

Toto nezvykle chladné počasí ovlivňuje i ty, kdo rádi vyrážejí do hor. Na Luční boudě v Krkonoších stále leží sněhová pokrývka. Lidé sahají po zimních bundách a čepicích, přičemž někteří senioři vzpomínají, že tak chladný květen za svůj život nezažili. Jak už to ale v přírodě a počasí bývá, vše je velmi proměnlivé a změna může přijít doslova ze dne na den.

Meteoroložka Dagmar Honsová dokonce uvádí, že letošní květen by mohl být nejchladnějším měsícem tohoto jména od roku 1991. Statistiky také ukazují, že padl rekord v počtu přízemních mrazíků, kterých bylo letos 22, zatímco v loňském roce jich bylo pouhých 6. Takové mrazy přitom bývají na jaře spíše výjimečné, a proto jejich počet znepokojuje nejen zemědělce, ale i další obyvatele, kteří se obávají o úrodu či přirozený chod přírody.

Předpověď odborníka: Čeká nás léto století!

Na druhou stranu, a to je pozitivní zpráva, se s příchodem června situace začne měnit. Meteorologové předpovídají, že už koncem května se začne postupně oteplovat, a během několika dní nás čeká první vlna skutečných veder. Tento náhlý obrat začne postupně ze západu Evropy a během krátké doby zasáhne i Českou republiku. Podle předpovědí meteorologa Jana Schenka teploty výrazně stoupají již  od 19. května.

Meteorolog Jan Schenk ze serveru Weather.com označuje letošní léto za potenciální „léto století“. Podle něj nás čeká výrazné oteplení už od června, přičemž šance na mimořádně horké léto v Německu a Rakousku je až stoprocentní. Hlavním viníkem má být tepelná kupole, oblast vysokého tlaku, která udržuje teplý vzduch nad regionem a způsobuje dlouhotrvající vedra. Ta by měla přinést teploty přesahující 40 stupňů Celsia a minimum srážek, a to až do konce srpna, případně i déle.

Začátek června by měl znamenat prudký přechod k letním hodnotám, kdy se na řadě míst objeví teploty nad třicet stupňů Celsia. To, co bylo dosud běžné spíš pro jižnější oblasti, se tak začne objevovat i u nás. Tento náhlý přechod bude značným kontrastem k chladnému květnu a může zaskočit nejen širokou veřejnost, ale i samotné meteorology, kteří budou nuceni přehodnocovat své předpovědi.

Úmorná vedra budou stále častější

Sezónní výhledy počasí pro léto 2025 jsou poměrně jasné. Meteorologické modely ze Spojených států i Evropy naznačují, že všechny tři letní měsíce budou teplotně nad dlouhodobým průměrem. Nečeká se sice extrémně horké léto v celoročním měřítku, ale lze počítat s vlnami veder a výraznějšími teplotními výkyvy, které jsme zažili v předchozích letech. Tento trend potvrzují i německé meteorologické služby, které poukazují na dlouhodobý růst průměrných teplot. Podle nich je více než třicetiletá historie ukazuje, že od období mezi lety 1961 až 1990 bylo posledních více než třicet let výrazně teplejších a není důvod očekávat, že by se tento vývoj letos zlomil.

Dagmar Honsová navíc připomíná, že červen je první meteorologický letní měsíc, během kterého se tradičně objevují první tropické dny, často i super tropické dny s teplotami nad 35 stupňů Celsia. V minulosti už bylo několikrát zaznamenáno, že právě v tomto období přicházejí ty nejintenzivnější vlny horka, které bývají pro mnohé obyvatele výzvou. Letos nás podle dlouhodobých modelů čeká podobný scénář.