Konec šéfova diktátu. Po 30. červnu stačí udělat tohle a můžete na dovolenou i bez jeho svolení
Pomalu, ale jistě se blíží doba dovolených. Většina Čechů se domnívá, že o jejím určení rozhoduje výhradně jejich šéf. Jenže existuje výjimka potvrzující pravidlo. Po 30. červnu si totiž může někdy o čerpání dovolené rozhodnout sám zaměstnanec.
Zaměstnanec má zákonné právo na dovolenou, při které si odpočine od svých pracovních povinností a při relaxaci si „dobije baterky“. V tom mu tedy nemůže nikdo bránit. Dokonce ani šéf. Mnozí Češi ovšem nevědí, že za určitých okolností mohou po 30. červnu na dovolenou i bez souhlasu svého zaměstnavatele. Pokud tápete, kdy taková situace může nastat, máme pro vás vysvětlení i příklady.

Kdo vlastně rozhoduje o čerpání dovolené?
O čerpání dovolené rozhoduje (zdánlivě vždycky) zaměstnavatel. Ovšem skutečně jen zdánlivě. Existují totiž výjimky, kdy to tak úplně neplatí. Zaměstnavatel musí určit čerpání celé dovolené ještě v roce, kdy na ni zaměstnanci vzniklo zákonné právo. K tomu ale ne vždy může dojít. Jaké bývají důvody?
Bránit tomu mohou překážky na straně zaměstnance, případně závažné provozní důvody. Co pak? V takových případech je nutné zaměstnanci určit dovolenou nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. K převodu dovolené však může dojít pouze za situace, je-li v pracovní smlouvě doba jejího trvání delší než čtyři týdny. Jinak ne.
Možná vám není jasné, co jsou ony překážky na straně zaměstnance. Není na tom nic složitého. Jedná se o dočasnou pracovní neschopnost, případně o mateřskou nebo rodičovskou dovolenou.
Po 30. červnu si může zaměstnanec určit dovolenou sám
Zaměstnavatel nemusí někdy svou zákonem stanovenou povinnost o určení čerpání dovolené zaměstnanci splnit. Musí tak totiž učinit do 30. června následujícího roku. Pokud se tak skutečně nestane, může si čerpání dovolené určit sám zaměstnanec. Musí o tom ovšem svého šéfa informovat dva týdny předem, a to písemně. A následně už konečně hurá na zasloužený odpočinek. Zaměstnavatel pak nesmí zvolený termín změnit.

Příklad pro lepší pochopení
Pokud se vám to zdá složité, uveďme si hypotetickou situaci. Pokud jste do konce roku 2024 vyčerpali jen tři z pěti týdnů dovolené z důvodu, že vám šéf neurčil její nástup kvůli překážce na vaší straně nebo z naléhavých provozních důvodů, musí být ony dva týdny vyčerpány do konce roku 2025. Jestliže však váš zaměstnavatel neurčil její nástup do pondělí 30. června, můžete si jej určit sami.
Abychom to ovšem přece jen ještě poněkud zamotali, je třeba uvést, že po 30. červnu nemá výhradní právo určit si dovolenou jen zaměstnanec. Platí zde totiž známé pravidlo, že kdo dřív přijde, ten dříve mele. Po tomto datu má právo určit čerpání dovolené jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel. Vše závisí pouze na tom, kdo s tímto krokem přijde jako první. Může to být tedy stále váš šéf, a ne vy.
Co se stane, když dovolenou nevyčerpáte?
Existuje hypotetická situace, kdy dovolenou z předchozího roku nebudete moci vyčerpat ani v roce aktuálním. Může se tak opět stát z důvodu, že budete uznáni dočasně práce neschopnými, případně kvůli čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené. V takovém případě je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení takových překážek v práci. Dovolenou je tedy možné vyčerpat i za několik let potom, co na ni vznikl zákonný nárok.
Pro zajímavost: Neurčí-li bez uvedených důvodů zaměstnavatel dovolenou zaměstnanci ani do konce následujícího kalendářního roku, může být za to dokonce sankcionován. Pokuta přitom může činit až 200 tisíc korun, takže se rozhodně nejedná o žádnou zanedbatelnou částku.