Odborníci zveřejnili, kolik peněz mít na účtu než půjdete do důchodu. Částka vás nenechá chladnými

Bez vlastních úspor bude stáří těžší. Zatímco generace dnešních důchodců většinou přežila s tím, co jim poslal stát, mladší ročníky se budou muset na penzi připravit mnohem zodpovědněji. A rozhodně ne pár let před důchodem, ale nejlépe už od první výplaty. Jinak může být důchodový věk hodně obtížný.

Odchod do důchodu znamená v podstatě jednu jistou věc: příjem vám klesne. A to nezřídka i o několik desítek procent. V roce 2023 dosáhl průměrný starobní důchod poprvé v historii přes 20 tisíc korun. Letos se průměrná částka vyšplhala na 21 080 Kč měsíčně. Takže, pokud berete průměrnou čistou mzdu, která je letos na částce 46 557 korun, je to znatelný rozdíl. A čím vyšší plat jste měli, tím větší bude finanční propad. V důchodu tak budete mít méně, otázkou tedy je, co s tím uděláte. Varianta „nějak to dopadne“ je stále běžná, ale nerozumná. Odborníci se čím dál častěji shodují, že ideální je mít ke státní penzi ještě vlastní úspory.

Dva miliony korun

Finanční poradci, ekonomové a experti na důchodovou problematiku se vesměs shodují: kdo si chce udržet důstojnou životní úroveň, měl by mít při odchodu do penze naspořeno alespoň dva miliony korun. To je částka, která může pomoci pokrýt rozdíl mezi příjmy a výdaji v seniorském věku. Ale pozor, tahle suma neplatí úplně pro každého. Záleží na vašem příjmu, životním stylu i dalších okolnostech. Pro někoho může být dostačující jeden a půl milionu, jiný se s částkou pod tři miliony bude cítit dost nejistě.

Začněte dřív, než si myslíte

Lidé mají tendenci začít řešit důchod až někdy po padesátce. Jenže to už může být pozdě, nebo budete muset začít velmi intenzivně spořit. Pokud chcete naspořit výše zmíněné dva miliony během čtyřiceti let, postačí vám pravidelně odkládat kolem tří procent příjmu. Začnete-li ale až ve čtyřiceti, rázem se dostáváte na 11 %. A v padesáti? To už je čtvrtina. Když tedy začnete spořit už ve dvaceti a budete odkládat třeba třicet korun z každé tisícovky, vaše úspory mohou být solidní.

Máte na výběr – ale nepřeberně

Na důchod můžete spořit různě. Stále populární je klasické penzijní připojištění, i když jeho zhodnocení je spíše symbolické. Modernější doplňkové penzijní spoření (DPS) nabízí širší možnosti investování, často s vyšším potenciálem výnosu, ale i rizika. Novinkou poslední doby je tzv. dlouhodobý investiční produkt (DIP), který umožňuje investice například do akcií, fondů či dluhopisů. Na rozdíl od DPS není podpořen státním příspěvkem, zato si můžete odečíst investované částky z daní až do výše 48 tisíc korun ročně. Tento produkt je přitažlivý hlavně pro mladší generaci.

Reforma a nejistota

Důchodové podmínky jsou stále nejisté, mění se téměř každým rokem. Věk odchodu do důchodu se má i nadále zvyšovat, maximální doba pro předčasný odchod se zkracuje. Kromě toho se zpřísňují i podmínky nároku, například potřebná doba pojištění. Reforma se stále vyvíjí. A jisté není ani to, zda reformu nepřehodnotí příští vláda.

Spořit si chce většina – ale málo

Z průzkumu agentury MindBridge vyplynulo, že 59 % Čechů si na důchod aktivně spoří nebo investuje. Nejčastěji si odkládají v průměru 2200 korun měsíčně. Jenže to podle finančních výpočtů může v důchodu stačit tak na 700 až 900 tisíc korun, což je stále hluboko pod doporučovanou hranicí. Lidé zároveň přiznávají, že často nevědí, do čeho vlastně své peníze ukládají. Třetina netuší, jaký typ strategie má jejich penzijní spoření. Průměrná představa Čechů o tom, kolik by měli mít naspořeno na pohodový důchod, je pak podle zmíněného průzkumu zhruba 1,5 milionu korun. Muži odhadují svou potřebu na 1,8 milionu, ženy na 1 milion. Jenže ženy obecně žijí déle a mají nižší příjmy. Ačkoli si dvě třetiny lidí přejí ve stáří nezchudnout a aktivně se na penzi připravují, ne všem to jejich rozpočet umožňuje. Více než čtvrtina domácností vychází jen tak tak a 10 % si vůbec nespoří – buď nemají z čeho, nebo sáhnou po starých úsporách.

Zdroje: idnes.cz, kurzy.cz, penize.cz