Česko čeká tichý kolaps. Odborníci varují: Tohle semele i připravené a dopady pocítíme všichni

V Česku se naplno rozbíhá demografická vlna, o které se roky mluvilo, ale málokdo ji skutečně řešil. Silné poválečné ročníky teď houfně odcházejí do důchodu a na jejich místo nepřichází dost lidí. Poprvé po čtyřiceti letech budou nejpočetnější skupinou seniorů lidé ve věku 70–74 let. A pracovní trh začíná pociťovat velké problémy.

Poprvé od poloviny osmdesátých let se změnila struktura důchodců podle věku. Už to nejsou „čerství pětašedesátníci“, kteří dominují statistikám. Největší skupinu nově tvoří senioři mezi 70 a 74 lety. Jde o silné poválečné ročníky, které si nesou do penze nejen své životní zkušenosti, ale také očekávání, jak bude péče o starší občany vypadat. Za pár let je navíc vystřídají další „velké vlny“. Třeba lidé narození v 70. letech 20. století, ti se na počátku čtyřicátých let tohoto století (ano, to už je za necelých 15 let) dostanou do seniorského věku a vytvoří nejen nejsilnější skupinu důchodců, ale pravděpodobně i nejsilnější skupinu celé populace. A to je chvíle, kdy půjde do tuhého.

Roste počet devadesátníků. A s tím i tlak na zdravotní péči

Délka života se prodlužuje, což je skvělé, ale současně to znamená, že stoupá počet lidí v nejvyšších věkových kategoriích. Už teď se mluví o tom, že do roku 2031 přibude v Česku 150 tisíc lidí ve věku 80–84 let. Ve skupině 85–89 let to bude o 70 tisíc víc. A v kategorii nad devadesát zhruba o 16 tisíc víc než dnes. Péče o lidi ve starším věku je samozřejmě náročnější, nejen časově, finančně, ale i odborně. Zdravotní systém však už teď zápasí s limity. Lékaři stárnou, mladí nepřicházejí v dostatečném počtu, a pečovatelské profese zůstávají personálně poddimenzované. O sociálních službách ani nemluvě, tam je situace ještě složitější.

Kde jsou mladí? A kdo bude pracovat?

Když dnes firma hledá nové zaměstnance, často narazí. Ne že by nikdo nebyl, ale těch lidí jednoduše není tolik. Slabé ročníky konce 90. let a počátku tisíciletí nyní dorůstají do produktivního věku, jenže početně nestačí pokrýt odchody do důchodů silných generací. To se netýká přitom jen montoven nebo dělnických profesí. Chybějí zdravotníci, učitelé, technici, IT specialisté, kuchaři, elektrikáři… Výčet by mohl pokračovat. Zvlášť citelné je to ve veřejných službách.

Například podle dat Národního zdravotnického informačního portálu z roku 2023 bylo více než třetině praktických lékařů nad 65 let. Přes 250 z nich už mělo víc než 70. A desítky jich ordinují i po pětasedmdesátce. A často je to i z důvodu, že je nemá kdo nahradit. Podobná situace je i ve školství. Podle České školní inspekce je nyní více než čtvrtina učitelů ve školkách a základních školách ve věku mezi padesáti a šedesáti lety a mladých pedagogů je nedostatek.

Index stárnutí a nepříjemná matematika

Čísla nelžou. Dnes připadá v Česku zhruba 129 seniorů na každých 100 dětí do 15 let. V roce 2040 to má být už přes 200. A v roce 2100? Téměř 300. Přeloženo: Bude tu víc důchodců než dětí. A to není jen zajímavost pro demografy. To je varování pro důchodový systém, zdravotnictví, pracovní trh i školství.

Důchodci v práci. Ale nestačí to

Podle posledního sčítání je v Česku zaměstnaný každý pátý důchodce. Pracujících seniorů je sice přes 10 % z celkového počtu zaměstnaných, ale to stále zdaleka nevyrovná to, co z trhu práce mizí. Mimochodem, největší ochotu zůstávat v práci mají senioři v Praze a jejím okolí. Jinde je situace horší. Z pohledu zaměstnavatelů jsou starší pracovníci často velmi přínosní, jsou spolehliví, loajální, zkušení. Ale mnohé firmy se jich přesto „bojí“. Nejde o výkon, ale o předsudky. Přitom právě tady je prostor k řešení, využít potenciál lidí 55+ a nabídnout jim smysluplné pracovní pozice, ideálně s možností zkrácených úvazků, školení nebo flexibilní pracovní doby.

Adaptace nebo kolaps

Zvyšování věku odchodu do důchodu, poskytnutí pracovních míst cizincům, podpora návratu matek do práce, snížení diskriminace starších ročníků, digitalizace a automatizace, to jsou důležitá témata, která v debatách o budoucnosti českého trhu práce zaznívají čím dál častěji. Ale zatím to všechno působí spíš jako teorie. Realita je totiž rychlejší než politická rozhodnutí. Milion lidí má během pár let odejít z pracovního trhu.

„Pod nohama máme tikající demografickou bombu. Každý rok mizí z pracovního trhu čtyřicet tisíc lidí. V tuto chvíli máme v Česku 2,4 milionu důchodců, ale za pár let to bude 3,2 milionu,“ varovala prezidentka Asociace personalistů Jaroslava Rezlerová.

Řešením je podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky také aktivní práce se seniory, umožňovat jim práci na zkrácené úvazky a vytvářet podmínky, aby chtěli v práci zůstat déle.

Zdroje: nzip.cz, denik.cz, csu.gov.cz, apsscr.cz, novinky.cz