Od sousedů Slováků přichází zprávy, ze kterých vám zaskočí vidlička v krku. Místo kuřat začali jíst medvědy
Milovníci slovenské kuchyně, zbystřete. V zemi pod Tatrami se chystá změna, která některým může znít jako výstřelek černého humoru, jiným jako exotická pochoutka. V tamních restauracích by se už brzy mohlo objevit maso z divokého medvěda.
Možná si řeknete, že to přece není možné, ale podle náměstka ministra životního prostředí Štefana Kuffy o žádný žert nejde. Naopak, jedná se o zcela vážný záměr, který má podporu nejen v politických kruzích, ale i mezi některými gastronomickými odborníky. Ti věří, že se jedná o mimořádnou delikatesu.
Slovenské ministerstvo životního prostředí totiž oznámilo, že maso z legálně odstřelených medvědů už nebude končit v kafilériích, jak tomu bylo doposud. Namísto toho má být umožněno jeho zpracování a následný prodej, a to včetně servírování v restauracích. Jedná se o krok, který vychází vstříc současné realitě, stále častějším střetům člověka s divokou šelmou.
Co s přemnoženými medvědy?
Několik případů útoků medvědů na člověka, k nimž v posledních letech došlo, vedlo slovenský parlament k legislativní změně. V červnu loňského roku schválil výjimku z ochrany medvěda hnědého v případech, kdy jeho přítomnost představuje ohrožení života, zdraví, majetku, úrody nebo hospodářských zvířat. Aby mohlo dojít k rychlejší likvidaci nebezpečného jedince, musí být v dané oblasti vyhlášena mimořádná situace. Právě tato změna otevřela cestu k letošnímu mimořádnému odstřelu, který vláda povolila v počtu až 350 kusů. Podle odhadů žije ve slovenské přírodě přibližně 1300 medvědů.

Podle náměstka Kuffy budou mít organizace pod ministerstvem možnost nabídnout ulovené jedince ke komerčnímu využití, pokud splní všechny zákonné náležitosti.
„Kdokoliv, kdo by chtěl maso dál prodávat, si musí požádat o tzv. CITES certifikát. Ten potvrzuje, že medvěd byl legálně uloven, a zároveň umožňuje dalším subjektům, například restauracím, nabízet hotová jídla z tohoto masa,“ vysvětlil Kuffa na sociálních sítích.
Není však možné, aby se medvědí maso volně prodávalo komukoliv. Přísná pravidla zůstávají. Pro každý další prodej je nutné mít schválený certifikát CITES a dodržet veterinární i hygienické standardy. Restaurace, které se rozhodnou tuto kulinářskou specialitu zařadit do nabídky, tak budou muset projít přísnou kontrolou a splnit veškeré podmínky pro manipulaci se zvěřinou.
Jak chutná medvědí maso?
V jiných částech světa však podobné pokrmy nejsou ničím neobvyklým. V Kanadě, USA nebo třeba v Rusku se medvědí maso konzumuje už po generace. Zpravidla se připravuje jako guláš, paštika nebo pečeně. Jeho chuť je specifická, tmavé, tučné maso s intenzivní vůní, která nemusí sednout každému. Navíc kvůli riziku přenosu parazitů jako je trichinelóza je důležité, aby bylo maso důkladně tepelně upraveno.
Na Slovensku se s medvědím masem experimentovalo už v minulosti. V loňském roce například jedna z kolib v Tatranské Štrbě nabízela hostům medvědí guláš a topinky s medvědími škvarky. Ačkoli to tehdy vyvolalo rozruch, majitel tvrdil, že maso pochází z legálně odstřeleného kusu a prošlo všemi veterinárními kontrolami. Tento případ podle všeho přispěl k širší debatě a nynějšímu posunu legislativy.
Ohlasy na chystané změny jsou ovšem rozporuplné. Zatímco část veřejnosti je přesvědčena, že jde o smysluplné využití přírodního zdroje, jiní v tom vidí hazard s etikou a obávají se, že konzumace chráněných druhů může posílit černý trh se zvěřinou. Kritici upozorňují i na možné zneužití výjimek, které by mohly vést k nelegálnímu lovu pod záminkou ohrožení.
Reakce veřejnosti jsou rozporuplné
Na druhou stranu, pro některé restauratéry i lovce jde o vítanou možnost, jak využít maso z odstřelu prakticky a udržitelně. V době, kdy se klade čím dál větší důraz na „nose-to-tail“ přístup ke zvířeti a eliminaci zbytečného odpadu, může být právě toto cestou k větší zodpovědnosti vůči přírodě.

Teprve čas ukáže, zda Slováci i cizinci přijmou tuto novinku jako výjimečnou pochoutku, nebo ji většina veřejnosti s rozpaky odmítne. Jedno je však jisté, medvědí guláš už nebude jen raritní historkou z hor, ale možná i položkou na běžném jídelním lístku.