Po 30 letech se budou obědy v Česku vařit jinak. Rodiče mají strach, že děti padnou hladem

Školní obědy budí rozporuplné emoce snad odjakživa. Kdo by si ze základní školy nepamatoval maso gumové jako podrážka od bot, UHO na všechny způsoby, rozvařené těstoviny, fazolové lusky na smetaně nebo slepený rýžový nákyp. V současnosti je situace o něco lepší a mnohým dětem obědy chutnají. To ale může po 30 letech změnit nová vyhláška o školním stravování.

Ta si klade za úkol přinést do jídelen zdravější pokrmy plné živin, s menším množstvím cukru, soli nebo mouky. A ačkoliv podle ní lze údajně vymyslet pestrý a zdravý jídelníček, mnoho provozovatelů jídelen, kuchařek i pedagogů se obává, že se děti budou obědům spíše vyhýbat.

Méně masa, více vody. Dětem mizejí oblíbené pokrmy

Podle nové vyhlášky ministerstva zdravotnictví by se měla ve školních jídelnách snížit frekvence sladkých hlavních jídel. Sem patří například buchtičky se šodó, žemlovka nebo kynuté koláče. A ačkoliv jde z pohledu výživy spíše o dezerty, tato jídla jsou podávána jako hlavní chod. Největším problémem je, pokud dítě dostane koláče již na svačinu a místo klasického výživného oběda ho v jídelně čeká další sladké.

V dětských jídelníčcích by pak kuchařky měly nahradit maso. V některých zdrojích i diskuzích se lidé obávají, že děti dostanou v jídelnách maso jednou týdně. Toto samozřejmě není pravda. Rostlinná bílkovina v podobě luštěnin, celozrnných obilovin a podobně nahradí masný pokrm jen na několik dnů v měsíci. Do jídelníčků dětí by se mělo dostat také více ryb, kterých Češi konzumují obecně velmi malé množství.

Novinkou je i omezení nápojů. V současnosti jsou nádoby s pitným režimem obvykle naplněné šťávou ze sirupu nebo slazeným čajem. To se má změnit a dětem by se měla podávat především čistá voda. Kuchařky se však obávají, že když ji budou mít každý den, po nějaké době ji nebudou chtít pít.

Na jednu stranu jde o vítaný krok. Lidé se stravují čím dál hůře a rodiče děti často ke zdravým stravovacím návykům nevedou. Na druhé straně však školní kuchyně i rodiče upozorňují na to, že děti ve školách často nesnědí vše, co by snědly doma. A jídla, která jsou mezi žáky obecně oblíbená, teď na jídelníčcích téměř úplně chybí.

Cíl: zdravější stravování, ne kulinářská revoluce

Změna jídelníčku samozřejmě není jen náhodným nařízením ministerstva zdravotnictví. Do tvorby nové vyhlášky se zapojili odborníci napříč obory, ať už právě ze zdravotnictví, nebo ze školství či zemědělství. Jedním z hlavních garantů proměny stravovacích návyků ve školách je projekt Zdravá školní jídelna. Koordinátorka tohoto projektu upozorňuje, že nejde o žádnou revoluci, ale spíše evoluci. Má tak dojít k vylepšení stávajícího stravování, které bude pestřejší, bohatší na živiny a nutričně vyvážené. Jídla mají být stále tou “klasikou”, nikoliv něčím exotickým.

Změny se tak týkají především omezení spotřeby soli, cukru a průmyslově zpracovaných potravin. Podle dat Státního zdravotního ústavu české děti často překračují doporučené denní dávky těchto složek stravy. Školní obědy by tak mohly alespoň částečně fungovat jako nástroj prevence obezity, cukrovky a dalších civilizačních chorob.

Rodiče váhají, kuchařky hledají cesty

Mezi rodiči panuje ohledně nových nařízení nejistota. Tu ještě umocňuje šíření spousty dezinformací, podle kterých by právě děti neměly dostávat maso a podobně. Další obava je však o poznání realističtější. Rodiče poukazují na to, že pokud dětem nebudou obědy ve školách chutnat, nahradí je raději nějakým fastfoodem, sladkými sušenkami, koláči a místo obyčejné vody se budou snažit zahnat žízeň slazenými nápoji.

Své obavy uvedla například i jedna maminka v diskuzi:„Můj syn to nepozře. Raději půjde hladový, než aby jedl tohle. Když v jídelně není jeho oblíbený řízek, neexistuje, že by jedl něco jiného. Představa, že by si měl na oběd dát zeleninové pyré nebo čočku, ho opravdu nezaujme. Bojím se, že nakonec přestane na obědy chodit a bude raději hladovět.“ Na druhou stranu, většina reakcí byla naopak pozitivní a lidé se změně přikláněli a byly iniciativou vesměs nadšení.

Mnozí mají také pocit, že namísto zdraví jde spíše o snahu ušetřit. Luštěniny jsou přece jen mnohem levnější než maso. Toto však vylučuje fakt, že do dětských porcí se má dostat podstatně více zeleniny, která až tak levná není. Především mimo sezónu.

Několik škol už podle nových nařízení zkouší vařit. A názory se různí. Některá zařízení uvádějí, že při zařazení „nového jídelníčku” vzrostl odpad až o 100 procent. Nicméně ve zdrojích se také lze dozvědět, že šlo o porovnání „nového jídelníčku” s jídelníčkem složeným jen z největších „hitů” jídelny.

Opačné zkušenosti má jedna ze škol v Plzni. Kuchařky se zde snaží dětem jídlo naservírovat tak, aby bylo chutné i oku lahodící. Zmiňují, že díky tomu si děti například oblíbily čočkový salát s pečenou dýní nebo přírodní rybí filety se zeleninovým pyré. Ministerstvo upozorňuje, že školy mají dostatek prostoru přizpůsobit jídelníčky dle svých možností. Přesto je zřejmé, že tento přechod nebude jednoduchý. Bude totiž vyžadovat velkou kreativitu a vstřícnost kuchařek, podporu rodičů a trpělivost samotných dětí.

Zdroje: Novinky.cz, iDnes.cz, Cesky.radio.cz, Bezpecnostpotravin.cz