Nezvyklý stav pohotovosti v Česku: Situace vyžaduje zvýšenou opatrnost. Buďte v přírodě obezřetní

V posledních dnech se začínají množit varování odborníků i institucí, která poukazují na nenápadné, ale nebezpečné riziko spojené s pobytem v přírodě. Lidé si na první pohled ničeho nevšimnou, ale výstrahy jsou vážné. Situace si žádá zvýšenou pozornost a přizpůsobení každodenního chování.

Ačkoli Česká republika v letošním roce nečelí žádné živelní katastrofě, stav, který odborníci označují jako mimořádný, nutí k opatrnosti každého, kdo vyráží do přírody. Riziko spočívá v něčem, co je sice běžnou součástí naší krajiny, ale za určitých podmínek představuje výrazné zdravotní ohrožení.

Útok s nebývalou intenzitou

Podle aktuálních dat Českého hydrometeorologického ústavu je aktivita klíšťat na území Česka v posledních týdnech na maximu. Hodnotí se podle tzv. indexu aktivity, který zohledňuje teplotu a relativní vlhkost vzduchu, tedy dvě základní podmínky pro přežití a množení klíšťat. Letos od konce května do konce června převažují dny, kdy je aktivita klíšťat na pátém, tedy nejvyšším stupni.

Vysoká aktivita klíšťat je přímým důsledkem letošního počasí. Zimy byly opět velmi mírné, což znamená, že klíšťata přežila v daleko větším počtu než obvykle. Následné jaro přineslo dostatek srážek a teploty pravidelně přesahující dvacet stupňů Celsia. Právě tento kombinovaný efekt (absence mrazu, vysoká vlhkost a stabilní teplo) vytváří ideální podmínky pro masové množení těchto parazitů.

Zvláštní znepokojení letos vyvolává nejen množství klíšťat, ale i tempo, s jakým lidé vyhledávají lékařskou pomoc kvůli infekcím, které přenášejí. Hygienici v několika krajích už evidují meziročně výrazný nárůst případů jak klíšťové encefalitidy, tak lymeské boreliózy. Ještě v květnu to byl problém omezený na rizikové oblasti, ale červnové údaje potvrzují, že jsme svědky celorepublikového nárůstu.

Zdravotní riziko je reálné

Zatímco většina lidí klíště vnímá jako nepříjemného parazita, jeho skutečné riziko je často podceňováno. Klíšťová encefalitida je virové onemocnění, které může začít nevinně jako běžná viróza, ale u části pacientů se po několika dnech rozvine do druhé fáze s vysokými horečkami, bolestmi hlavy, ztuhlostí šíje a neurologickými komplikacemi. Tato fáze už vyžaduje hospitalizaci a ne vždy končí bez následků.

Lymeská borelióza, kterou způsobují bakterie Borrelia burgdorferi, je ještě častější. První příznaky, jako je červená skvrna v místě přisátí klíštěte s bělavým středem, se mohou objevit až po několika dnech. Pokud člověk nezareaguje včas, bakterie mohou napadnout nervový systém, srdce nebo klouby. Léčba v pozdější fázi bývá zdlouhavá a zatěžující.

Důležité je pochopit, že riziko nehrozí jen při vícedenních túrách v hlubokých lesích. Klíšťata se běžně vyskytují i v městských parcích, na zahradách nebo v blízkosti vodních toků. Mnozí nakažení přiznávají, že byli venku jen krátce, například venčit psa nebo sekat trávník.

Adaptace na města a změny klimatu

Ještě před několika lety byla klíšťata spojována výhradně s lesy a loukami, dnes se ale situace výrazně změnila. Odborníci sledují postupný, ale konzistentní přesun těchto parazitů i do prostředí, která jim dříve nevyhovovala, zejména pak do městských parků, zahrad, sportovišť a dokonce hřbitovů. Tento jev souvisí jednak se změnou klimatu, a jednak i s tím, jak člověk proměňuje krajinu.

Zcela zásadním faktorem je nárůst počtu tzv. městských klíšťat, která se objevují i v parcích uprostřed velkých sídel. Rozhodující pro jejich šíření v těchto lokalitách je přitom zejména přítomnost hostitelů od ptáků přes veverky až po psy. A právě městské prostředí, kde zvířata nemají přirozené predátory, jim skýtá bohaté možnosti k přežití i množení.