Hypotéka? V Česku jen pro otrlé. Z částky, kterou bance přeplatíte se vám protočí panenky
Toužíte po vlastním bydlení a přemýšlíte nad hypotékou? Úroky u hypotečních úvěrů v posledních měsících šly trochu dolů, což je pro všechny, kteří se chtějí zbavit pronájmu a přestěhovat se, dobrá zpráva. Ale přes mírné zlepšení jsou ve srovnání s dobou před pár lety pořád extrémně vysoké. A z částky, kterou přeplatíte, se vám protočí panenky.
Hlavně pro mladé lidi je situace kolem vlastního bydlení složitá. Ceny nemovitostí stále rostou (stejně tak požadavky na bonitu klientů) a v ČR často dosahují astronomických částek. S dalšími aspekty, které předpovídají nejasnou budoucnost, se dnešní mladí zkrátka nechtějí uvázat k dluhu, který budou splácet desítky let a po refinancování hypotéky možná ještě déle. Tak si tento krok pořádně promyslete. Snadno se můžete dostat do finanční pasti a místo radosti z vlastního bydlení vám pak zbydou oči pro pláč.
Vývoj úrokových sazeb aneb Nahoru a mírně dolů
Vývoj úrokových sazeb u nás letos naznačuje mírný pokles, což byl po prudkém nárůstu v posledních letech moment, kterého chtěli mnozí z nás využít. Momentálně je trh stabilizovaný a banky si mezi sebou přetahují zájemce a nabízejí příznivé podmínky pro nové i refinancující žadatele o hypotéku. Zní to docela dobře, ale nenechte se zmást, úrokové sazby jsou i přes to stále vysoké a vy přeplatíte opravdu o horentní částku.
Příklad: Řekněme, že si chcete pořídit menší byt (2+kk, 3+kk) na periferii hlavního města nebo rodinný dům v menším městě či prostornější dům na vesnici – budete potřebovat 10 milionů korun. Podle hypoteční kalkulačky budete tento dluh splácet s úrokovou mírou 4,5 % 30 let částkou necelých 51 tisíc korun měsíčně. Celková částka, kterou bance zaplatíte, je zhruba 18, 5 milionů korun, to znamená, že vlastní bydlení přeplatíte o 8,5 milionů korun. Za tuto částku byste mohli mít další nemovitost.
A to není všechno, aby vám bankovní dům tuto nabídku odklepl, váš měsíční příjem by měl být od 85 do 100 tisíc korun. Banky také obvykle požadují vlastní kapitál jako základ hypotéky, což je 10 až 20 % z ceny nemovitosti (v našem případě milion až 2 miliony korun). Podmínky se liší nejen podle banky, ale také situace klienta – od jeho minimálních příjmů, věku apod.

Hypotéky a mladí: Dříve téměř nutnost, dnes krok do neznáma
Dříve si hypotéku bral téměř každý, kdo chtěl vlastní bydlení. Lidé byli na dluhy zvyklí, hypotéky byly levnější a dostupnější, finanční stres byl proto v nedohlednu. Dnes je situace odlišná. Mladí se nechtějí upsat k vysokým splátkám a úrokům, protože je tíží nejistota budoucí ekonomické situace a nejen to.
„U nás to bylo tak, že jsme se ženou přemýšleli, jestli chceme vlastní bydlení, nebo dítě. Obojí jsme si dovolit nemohli. Nakonec jsme se rozhodli pro dítě, ale vlastní bydlení nám velmi chybí. Nájmy jsou přemrštěné a teď počítáme každou korunu,“ svěřil se respondent Jakub.
V době, kdy ceny všeho rostou (od potravin přes energie až po stavební materiály), je pro dnešní mladší ročníky velmi obtížné našetřit si něco bokem, obzvlášť když jde o základ na hypotéku. Zároveň je pro ně nepředstavitelné i splácení vysokých měsíčních splátek.
„Poslední dobou s pracovním trhem zamávala umělá inteligence a já přišel o práci. Trvalo mi několik měsíců, než jsem našel něco ucházejícího, a přesto to zdaleka platově neodpovídá tomu abych mohl splácet hypotéku,“ svěřuje se Antonín, další z respondentů.

A jak to bude dál?
Nedostupnost bydlení je zásadním problémem, který zatím přetrvává. Není na vině jen zdražování nemovitostí, ale také pomalé tempo výstavby nových bytů. Mladí zatím preferují nájemní bydlení, roste i zájem o to sdílené. Mnoho z nich zůstává u rodičů nebo se k nim po čase stěhuje zpět – obzvlášť pokud vlastní dům nebo velký byt. Flexibilita a úspora jsou momentálně pro mladé důležitější než touha po vlastnictví něčeho svého.
Stát i obce připravují programy na podporu cenově dostupného bydlení, jde třeba o zvýhodněné úvěry. I změny v legislativě, která kolikrát novou výstavbu brzdí, by mohly cestu mladým k vlastnímu bydlení trochu ulehčit. Otázkou ale zůstává, jak rychle to půjde – a jestli realizace všech plánovaných kroků bude vůbec tak efektivní, jak se očekává.