Nejčastější omyl Čechů: Největší náměstí u nás není Staroměstské. Je jen pár kroků vedle. Neví to ani rodilí Pražáci
Pokud jste si mysleli, že největším náměstím v Praze je Staroměstské, byli jste velmi daleko od pravdy. Jde o největší omyl Čechů. Naše hlavní město se sice pyšní největším náměstím v celé republice, ale hledat ho musíte o pár kroků vedle, přibližně necelé dva kilometry proti proudu řeky Vltavy. Jeho zakladatelem je, jak je v české metropoli poměrně obvyklé, císař Karel IV. Za jeho vlády vypadalo náměstí úplně jinak než dnes. Aktuálně připomíná městský park, a proto na první pohled jako náměstí skoro ani nepůsobí. A to, že je největším náměstím u nás, neví často ani rodilí Pražáci.
Jeho rozloha více než 80 tisíc metrů čtverečních je vskutku impozantní a řadí ho k největším náměstím v celé Evropě. Jen o kousek větší je světoznámé náměstí Svornosti v Paříži. V podobné velikosti moc náměstí na našem kontinentu nenajdete. A když, jsou často zastavěná, a působí opticky menším dojmem. Oproti tomu náměstí na Novém Městě nezmenšují žádné stavby, všechny ho lemují kolem dokola, a neubírají mu tak nic z jeho monumentální rozlohy.
Dříve Dobytčí trh je dnes známý jako Karlovo náměstí
Od dob Karla IV. uplynulo už moře času. Primární funkci, kterou dnešní Karlovo náměstí zastávalo, už dávno odvál čas. Svého času bylo obrovským tržištěm, na kterém bylo k dostání vše, co tehdejší doba nabízela. Proto také neslo název Tržiště velké. Po smrti zakladatele Karla IV. se prodejní zvyklosti změnily a náměstí se přejmenovalo na Dobytčí trh. Působili na něm obchodníci s dobytkem přicházející sem z celého království. Místo dnešního Karlova náměstí bylo velmi silně spojeno s církví a náboženstvím. Konaly se zde oslavy církevních svátků a pořádala se shromáždění. Díky tomu bylo v průběhu let v blízkosti náměstí vystavěno mnoho církevních staveb. Náboženská tematika a politická shromáždění byly primární motivací k výstavbě tak rozlehlého prostoru, jakým náměstí bylo.

Stavby, které se nedochovaly
Dnes všichni známe Karlovo náměstí jako místo, na jehož ploše nestojí žádná stavba, v minulosti bylo ale vše jinak. Výše zmíněný náboženský kontext podtrhovala existence kaple Božího těla, která stávala přímo na náměstí. Za staletí prošla výraznými proměnami, ale roku 1790 byla zbourána do základů, a dnes tak po ní není ani památky. Při výzkumu probíhajícím v roce 2011 objevili její pozůstatky archeologové. Kaple Božího těla stávala v místě, kde dnes ústí na Karlovo náměstí Ječná ulice. Nedochovalo se ani obrovské zděné skladiště místních kupců. Toku času neodolaly ani další, spíše nižší a méně významné stavby, kterých bylo tehdejší tržiště plné. Odstranění všech staveb otevřelo cestu k celkové revitalizaci, která započala v roce 1843. Od té doby se náměstí postupně proměňuje v parkovou plochu, která s monumentálním otevřeným prostorem hostícím obrovská shromáždění, trhy a náboženské poutě už nemá vůbec nic společného.
Karlovo náměstí miloval i Antonín Dvořák
To, že je Antonín Dvořák významnou osobností české hudby, se všeobecně ví. Málokdo však tuší, jak silně si Dvořák oblíbil největší náměstí u nás. S Karlovým náměstím se pojí mnohá léta života našeho předního hudebního skladatele. Jednou z adres, na nichž Dvořák v Praze pobýval, bylo právě Karlovo náměstí, konkrétně pak dům Na křemenci. Pokud nepočítáme dvouletou přestávku, bydlel tu dlouhých 13 let. Tvořil tu svoji hudbu, oblíbil si kavárnu U Karla IV. sídlící na rohu Karlova náměstí a Žitné ulice, odpočíval v parku na náměstí a také navštěvoval bohoslužby v kostele sv. Ignáce na rohu Karlova náměstí a Ječné ulice. Dnes si už můžeme pouze představovat, jak inspirativní vliv měla na nadaného umělce jedinečná atmosféra jednoho z největších náměstí v celé Evropě.

Karlovo náměstí bylo velkým počinem Karla IV. Od středověku ušlo dlouhou cestu, ale ani dnes mu nemůžeme upřít jeho jedinečnost. A zvláště ne co se rozlohy týče. Ta je jen dalším důkazem toho, že i přes malou velikost naší republiky u nás máme místa evropského formátu. A tím největší náměstí u nás bezesporu je.
zdroje: medium.seznam.cz, regiony.rozhlas.cz, praguecityline.cz, cesky.radio.cz