Nejdražší budova světa je zároveň ta nejošklivější. Je tak odpudivá, že ani majitel v ní nechce bydlet. Uznejte sami

Jak vypadá dům za dvě miliardy dolarů? Měl by být dechberoucí, futuristický a dokonale luxusní. Jenže mrakodrap Antilia, sídlo indického miliardáře Mukeshe Ambaniho, je spíš odstrašujícím příkladem. Tento 27patrový kolos v Mumbaji je sice nejdražší soukromou rezidencí na světě, ale zároveň se o něm říká, že je to nejošklivější dům planety. A co je nejpodivnější? Ani jeho vlastník v něm dlouho nechtěl bydlet.

Stavba Antilie stála neuvěřitelné 2 miliardy dolarů, což ji řadí na druhou příčku mezi nejdražšími obytnými budovami světa, dražší už je jen Buckinghamský palác. Ovšem zatímco britské sídlo královské rodiny je ukázkou majestátu a historie, Antilia působí jako obří betonový hybrid futurismu a nešťastného architektonického experimentu.

Kříženec luxusu a betonu

Dům navrhla americká architektonická společnost Perkins and Will a jeho interiér zdobí prvky jako křišťálové lustry, zlaté stropy a soukromý chrám. K dispozici je několik bazénů, kino pro 50 lidí, tři heliporty nebo garáž s kapacitou 168 vozidel. Jenže ani tohle všechno nepřebije fakt, že dům působí nevyváženě, chaoticky a jako by byl složen z náhodně vybraných bloků.

Navíc jeho umístění v jedné z nejchudších oblastí světa vyvolává otázky ohledně etiky tak obrovské investice. Kontrast mezi třpytivými interiéry Antilie a přilehlými slumy je tak ostrý, že budova spíše než sídlo miliardáře připomíná monument nerovnosti. Mnoho kritiků se ptá, zda je morálně správné stavět takový přepych uprostřed města, kde lidé zápasí o základní životní potřeby.

Proč tam Ambani nechtěl bydlet?

Navzdory tomu, že dům je symbolem nepředstavitelného bohatství, Ambaniho rodina se po dokončení v roce 2010 odmítla do Antilie nastěhovat. Oficiálních důvodů bylo povícero, ale jednou z hlavních spekulací byla ta, že budova nebyla postavena podle tradičních pravidel indického učení Vástu, které je podobné feng-šuej a má zajišťovat harmonii a prosperitu. Podle něho je Antilia postavená na nešťastném pozemku a může přinést smůlu.

Vástu Šástra, tradiční indická architektonická nauka, klade důraz na to, jak by měly být budovy orientovány a jak mají být jejich jednotlivé části uspořádány, aby podpořily pozitivní energii. Odborníci na Vástu tvrdili, že rozložení Antilie je nesprávné a mohlo by přinést neštěstí její rodině.

A tak zůstal dům prázdný. Dlouhé měsíce byl jen architektonickou ozdobou panoramatu Mumbaje, která si vysloužila posměch i kritiku. Místní obyvatelé dokonce poukazovali na fakt, že v sousedství Antilie žijí stovky tisíc lidí ve slumech, zatímco tento mrakodrap zeje prázdnotou. Kritici dodávají, že takovýto kontrast vytváří negativní obraz nejen pro rodinu Ambaniho, ale i pro Indii jako celek.

Symbol přebytku, nebo neúspěchu?

Ačkoli se Ambaniho rodina nakonec do Antilie přece jen nastěhovala, negativní věštby ji nepřestaly pronásledovat. Dům je dodnes považován za příklad extrémního přebytku a nevkusného bohatství, který kontrastuje s chudobou v okolí.

Zajímavé je, že navzdory své nechvalně proslulé architektuře Antilia neztratila na hodnotě. Naopak, pokud by se ji Ambani rozhodl prodat, cena by mohla ještě vzrůstat. Jen je otázkou, kdo by si troufl v ní bydlet.

Přestože měla Antilia být ukázkou neomezených možností moderního designu a luxusu, její přijetí veřejností ukazuje, že ne vždy znamená drahé zároveň krásné nebo obdivuhodné. Zůstává jedním z nejzajímavějších paradoxů světa architektury, mezi obdivem a odsouzením.

Architekti dodnes diskutují o tom, zda je Antilia vizionářským projektem nebo příkladem megalomanie bez estetického citu. Každopádně zůstává jednou z nejkontroverznějších staveb moderní doby, fascinující i odpudivou zároveň.

Zdroje: architecturaldigest.in, cadenaser.com,