Nad Českem visí neviditelná hrozba. Odborníci varují: Dopady přijdou dřív, než si připouštíme

V Česku se schyluje k velkému problému, který souvisí s vodou. Na řadě míst republiky se situace rapidně zhoršuje, nejhorší je v Jeseníkách, Pardubickém kraji či na Vysočině. Problémy ale nemá jen Česká republika. Výrazně se situace zhoršuje i ve střední Evropě. Hrozí kvůli tomu růst cen zemědělských produktů a potravin vůbec.

Půda drolící se pod rukama a osázená pole vyschlá na troud. Takové problémy řeší nyní velká část českých zemědělců. V Česku totiž vysychá půda. Podle portálu Intersucho už jsou na třetině jeho území tři nejhorší stupně půdního sucha a problém dále nabírá na intenzitě. Sucho ale není jen u nás. Ohrožuje polovinu zemědělské půdy ve střední Evropě a nad letošní úrodou tak visí otazník. Hrozí tak zvýšení cen zemědělských produktů a potravin vůbec.

Tohle vyděsilo i meteorology

V půdě chybí kvůli skoupé zimě vláha a experti mluví dokonce o padesátiletém suchu. V nížinách napadla jen pětina obvyklého množství sněhu. Dopady přijdou navíc podle vědců rychle. Klimatická změna je totiž podle nich intenzivnější než předpokládali. Musí se na to připravit do budoucna i zemědělci. Například v typicky bramborářských oblastech Vysočiny budou muset zřejmě začít vysazovat jiné plodiny, které sucho bez potíží přežijí. Deficit srážek je obrovský a předpověď je i nadále nepříznivá. 

Problém hlásí celé území

Půdu vyschlou na troud hlásí portál Intersucho především v širší oblasti Jeseníků a ve velké části Pardubického kraje, dále pak na Vysočině, v Moravskoslezském kraji a na Zlínsku. Velmi málo vody je i na jižní Moravě, tam je ale sucho běžné, protože jih Moravy patří k vůbec nejsušším oblastem republiky dlouhodobě. Výrazně horší oproti normálu je situace na řadě dalších míst, a to hlavně v povrchové vrstvě půdy do 40 centimetrů. V jižní části Moravy kleslo relativní nasycení vodou dokonce až pod 30 procent, na velké části území Česka je pak na méně než polovině. Pouze na 11 procentech území se nyní sucho v půdě do jednoho metru nevyskytuje. Kromě málo sněhu za to může i nedostatek srážek od začátku roku, suchý byl březen i duben a také květen je srážkově pod normálem.

Jaké budou dopady?

Poloviční nasycení půdy vodou znamená pro vegetaci mírný stres, na jižní Moravě už ale její nedostatek začíná podle odborníků omezovat růstové procesy zeleniny, ovoce a dalších plodin. Na polích strádají porosty ozimů i jarních obilovin, cukrové řepy, kukuřice i brambor. Nedostatek vody v zimě totiž způsobuje dominový efekt. Suchá zima – suchá půda – nižší úroda – vyšší cena potravin. Srážek je sice málo, na druhou stranu ale panuje relativně chladné počasí, které půdu nevysušuje extrémně. Znepokojivé ale je, že zemědělské sucho doplňuje i počínající hydrologické. Řekami zkrátka teče méně vody. A to až tak, že na některých místech se jejich průtoky pohybují dokonce pod 25 procenty normálního stavu.

Sucho trápí zemědělce i lesníky

Pro některé polní plodiny může být dlouhotrvající sucho kritické. A stejně tak i pro výsadby nových lesních porostů. Navíc se kvůli enormnímu suchu výrazně zvyšuje i riziko lesních požárů. Dalším negativním faktorem pro zemědělce jsou noční mrazy, které se v některých částech republiky vyskytly v posledních dnech několikrát.

Dějiny sucha čtou vědci i z letokruhů

Že je situace vážná, ale zatím ne kritická, se stále domnívají odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu. Právě údaje z České republiky jsou navíc klíčové i pro okolní státy. Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR se nedávno zapojil do projektu, v němž využil historické údaje a prozkoumal dopady změn klimatu na zemědělství dva tisíce let nazpět. Na základě toho pak předpověděl, jak se bude situace vyvíjet po zbytek 21. století. Klima totiž hraje významnou úlohu v zemědělské produkci. Dějiny sucha zkoumají vědci navíc i z letokruhů starých českých dubů.