Muži v koncích: V těchto sportech nad nimi ženy vyhrávají na plné čáře. Výsledky mluví za vše
Sport není jen o síle a svalech. V některých disciplínách se rozdíly ve sportovních výkonech mužů a žen stírají a někdy dokonce ženy díky svým unikátním vlastnostem dominují.
Ženy do sportu vnášejí vyrovnanost, klid a velkou odolnost. Tyhle typické rysy ženské povahy pak kolikrát rozhodnou i o samotném vítězství v závodu, kterého se účastní obě pohlaví. Určitě tedy neplatí tvrzení, že „muži jsou ve sportu lepší než ženy“. Existují totiž mnohé zmapované oblasti, ve kterých ženy v průběhu let muže opakovaně porážely.
Skvělé výsledky žen
Týká se to jak některých individuálních sportů, tak i vytrvalostních disciplín. O první příčky s muži často zápasí zvlášť v závodech na dlouhé vzdálenosti.

Tam, kde je nejdůležitější síla, budou muži díky své fyzické převaze pravděpodobně vždy napřed. U mnohých sportů je ale dobrý výkon o něčem jiném. Rozhoduje například přesnost, technika nebo schopnost rychle se zklidnit, když je to potřeba.
Krásným příkladem je sportovní střelba, kde mívají ženy s muži úplně srovnatelné výsledky. Vzpomenout můžeme na úspěch Kateřiny Emmons, která vyhrála jako první Češka na olympijských hrách v Pekingu zlato ve střelbě na 10 metrů.
Přesností ženy vynikají také v golfu, kde platí, že k vítězství přispívá podobnou měrou jako síla. A právě proto se ženám na zelených hřištích tak daří. Nemají sice tak silné odpaly jako muži, ale podle statistik lépe míří, a na to, aby dostaly míček na správné místo na hřišti, jim stačí méně ran.
Úspěchy ženy mají i v jezdectví, zvláště v koňské drezuře. Od roku 1972 vyhrály v této disciplíně, až na jednu výjimku, všechny zlaté olympijské medaile.
Ženy skvěle zvládají extrémy
Nejsou to ale jediné sporty, kde mají ženy velkou šanci zazářit. Studie uveřejněná v časopise Frontiers in Physiology dokládá, že ženy šlapou mužům na paty také v extrémních vytrvalostních závodech. Často je svými výkony dokonce předčí, a to ať už jde o běh na dlouhou vzdálenost, nebo expedice do arktických oblastí. Ženy mívají vyšší odolnost vůči stresu a extrémní podmínky zvládají velmi dobře.
První ženou, která vyhrála 217 km dlouhý ultramaraton, byla Pamela Reed. Podařilo se jí to dokonce dvakrát za sebou – v roce 2002 a 2003. Jako první člověk vůbec zvládla také zaběhnout 300 mil bez spánku. Jasmin Paris zase v roce 2019 vytvořila rekord, když uběhla 431 km dlouhý závod za 83 hodin a 12 minut. Nejlepší muž doběhl až 15 hodin po ní – a to přitom během závodu odstříkávala mléko pro svou malou dcerku.
Vlohy pro extrémní výkony potvrzuje i článek z Washington Post, který vysvětluje, že je ženský metabolismus dobře přizpůsobený na dlouhou výdrž, rychlé zotavování a vyniká také svou odolností proti únavě a bolesti. Zmiňuje například výkon Tary Dower na Appalachian Trail, známém pěším úseku v USA s délkou kolem 3500 km. Ta se svým časovým výsledkem 40 dnů, 18 hodin a 6 minut předčila poslední mužský rekord o celých 13 hodin.

Ve vodě jako doma
Kromě dálkových tras a ultramaratonů se ženy skvěle umisťují ve vodních disciplínách, jako je potápění nebo dálkové plavání. To potvrzuje i úspěch Češky Gabriely Grézlové z roku 2015, kdy se stala držitelkou světového rekordu a mistryní světa v disciplíně zvané statická apnoe (vydržela v mělké vodě obličejem dolů bez dýchání 8 minut a 33 sekund).
Ženy dlouho držely také rekord v přeplavání Lamanšského průlivu – i když dnes už patří znovu mužům. Vypadá to, že jemnější pohlaví vyniká hlavně v chladné vodě a u vzdáleností delších než 30 km.
Zaznamenané úspěchy rekordmanek z posledních let otevírají nové příležitosti i pro další ženy, pro které mohou být tyto příběhy inspirací. Experti říkají, že teprve teď poznáváme, čeho jsou ženská těla vůbec schopná.
Zdroje: medicalexpress.com, bubbablueandme.com, washingtonpost.com, idnes.cz, ipost.com,