Meteorologové přitvrdili: Před chvílí přišla nová předpověď a je to masakr. Červen bude horší, než jsme čekali

Většina z nás se už ladila na letní režim, plánovala výlety, dovolené nebo klidné večery na zahradě. Jenže do toho přišla zpráva, která může všechno změnit. Červen měl být stabilní a příjemně teplý. Poslední vývoj ale ukazuje, že realita bude o poznání jiná a ve hře jsou i jevy, které mohou zásadně ovlivnit běžné fungování.

Předpovědi se během posledních dní posunuly. Červen sice nadále zůstává v letních kolejích, ale s výrazně větší dávkou proměnlivosti, nepředvídatelných výkyvů a regionálních extrémů, které zasáhnou jak krajinu, tak i naše plány. Srovnání s tím, co se odehrává v jiných částech Evropy, nám navíc ukazuje, že střední Evropa zatím uniká nejhorším scénářům, ovšem pouze velmi těsně.

Směr, který nikdo nečekal

Nový vývoj počasí přinesl zásadní otočku ve výhledu pro druhou polovinu června. Co začínalo jako příslib klidného a stabilního období, se v několika málo dnech proměnilo v dynamický scénář, v němž vedra střídají prudké bouřky a jasná obloha mizí během několika hodin. Česko se ve druhé dekádě června ocitne v prostředí velmi rozmanitého počasí. Dny budou sice většinou teplé, s teplotami pohybujícími se od dvaceti do třiceti stupňů, nicméně slunečné periody naruší přechodné epizody s přívalovými srážkami. Ty mohou být doprovázeny výraznými bouřkami a lokálními výkyvy, které promění klidný den v nečekaně chaotický. V závěru dekády se navíc počítá s výraznějším zhoršením. Opět přijde ochlazení, zatažená obloha a další vlna bouřek.

Proměnlivost bude klíčovým slovem nejen pro počasí samotné, ale také pro jakékoli plány. Od kulturních akcí přes cestování až po venkovní aktivity. Právě nevyzpytatelnost srážek a silných bouřkových jevů může znamenat rušení událostí nebo komplikace v dopravě.

Evropa hoří, Česko zatím vyčkává

Zatímco Česko zůstává spíše na okraji výkyvů, zbytek Evropy čelí mnohem dramatičtějším scénářům. Na Pyrenejském poloostrově se teploty v první polovině června vyšplhaly přes čtyřicet dva stupňů. V některých oblastech Španělska a Portugalska byla situace natolik závažná, že tamní meteorologové vydali varování druhého nejvyššího stupně. Ve Francii byla situace obdobně napjatá. Silné krupobití s kroupami o průměru až devět centimetrů způsobilo škody na úrodě, domech i autech. V Římě naměřili až třicet osm stupňů, zatímco ve Velké Británii zažívali rychlý přechod z bouří do vlny letního tepla, která přinesla v jižní Anglii teploty okolo třiceti stupňů.

Tyto výkyvy ukazují, jak nestabilní se evropské počasí stává. Ačkoliv Česko zatím zůstává v relativně bezpečnější zóně, zkušenosti posledních let naznačují, že podobné extrémy mohou dorazit i sem. Zvláště pokud se potvrdí trend zvyšující se četnosti supercelárních bouří nad střední Evropou, který sledují meteorologové dlouhodobě.

Nejdřív klid, pak nápor. Zlom přijde na konci měsíce

Zatímco druhá dekáda června bude působit jako mozaika počasí, kdy se vystřídá slunce, déšť, klid i chaos, poslední třetina měsíce přinese nový zlom. Předběžné modely naznačují, že závěr měsíce začne spíše v chladnějším duchu. Denní teploty by se měly držet v rozmezí 20 až 25 °C, obloha bude častěji zatažená a déšť se v některých oblastech může objevit opakovaně.

Zásadní změna má přijít až v posledních červnových dnech. S koncem měsíce by se mělo naplno projevit léto a s ním i návrat tropického počasí. Teploty porostou nad třicet stupňů, přičemž v některých regionech, zejména na jihu Moravy nebo v Polabí, mohou vystoupat až na 35 stupňů i více. To už jsou hodnoty, které představují zátěž pro organismus, infrastrukturu i přírodní prostředí. Podle odborníků je třeba být připraven nejen na horko samotné, ale i na jeho důsledky. Přehřátí městského prostředí, riziko požárů v přírodě, výkyvy v zásobování vodou nebo nárůst zdravotních komplikací, zejména u citlivých skupin obyvatelstva, patří k nejčastěji uváděným problémům.

Místa, která mohou být nejvíce zasažená

Z hlediska regionálního rozložení se za nejohroženější považují oblasti s vyšší pravděpodobností silných bouřek a extrémních srážek – zejména Vysočina a také střední a východní Čechy. Právě tam se v minulosti opakovaně vyskytovaly bouře, které způsobily záplavy nebo výpadky proudu.

V případě příchodu tropických teplot budou naopak nejvíce zatížené nížinné oblasti. Hlavně jižní Morava, okolí Hodonína a Břeclavi, ale také střední Polabí. Tyto oblasti pravidelně patří mezi nejteplejší v republice, a pokud teploty vystoupají nad 32 stupňů, může být pobyt venku nepříjemný nebo dokonce zdraví nebezpečný, zejména během odpoledních hodin. Meteorologové zároveň upozorňují, že největším rizikem nemusí být jen samotné extrémy, ale i jejich kombinace. Například náhlé bouřky po přehřátém dni nebo přechod z deštivého chladu do tropického vedra. Tělo i krajina na takové výkyvy reagují s obtížemi. V takových situacích už nejde jen o počasí, ale také o to, jak rychle se dokážeme přizpůsobit. A právě to může rozhodnout o tom, jak těžké (nebo zvládnutelné) pro nás léto bude.