Meteorologové hlásí děsivý scénář: Evropu může zasáhnout nejkrutější zima za posledních 100 let

Jestli budou letošní Vánoce zasněžené vám sice ještě neprozradíme, nicméně přinášíme přehled toho, jak by měla letošní zima zhruba vypadat. Ale musíme vás varovat, podle všeho totiž přituhovat začne už na podzim. Pokud čekáte pohodovou zimu, připravte se na mnohem děsivější scénář.

Letošní srpen se nese ve znamení horka a sucha, teploty občas dosahují až supertropických výšin. Podle lidových předpovědí počasí může intenzivní letní horko předvídat chladnou a zasněženou zimu. Jenže my bohužel nezůstaneme pouze u lidových říkadel a povídaček. Podle odborníků u nás průběh zimy ovlivní rovnou čtyři zásadní jevy. S čím tedy můžeme počítat?

La Niña

Už na podzim na nás zaútočí La Niña, klimatický jev, který souvisí s ochlazováním vod kolem rovníku, ale také v oblasti Tichého oceánu. A La Niña tím dokáže ovlivnit počasí po celém světě, mimo jiné například i vznik hurikánů v oblasti Atlantiku. Může se podle meteorologů vyvinout právě už letos na podzim, čímž dost možná tuhou zimu v Evropě odstartuje.

Anticyklóna

Z dlouhodobých předpovědí vyplývá, že nám může pak znovu zatrnout ještě v lednu, a to kvůli takzvané „blokující tlakové výši“. Ta má změnit proudění, čímž směrem k našemu území pošle chladný vzduch ze severu a severovýchodu. A co by to pro nás znamenalo? Tak především pořádně tuhou zimu.

Naštěstí zatím nepředpokládáme, že by na našem území přibylo srážek, ty čekají spíš severozápad Evropy nebo jih. Nicméně ani anticyklóna není jediným strašákem letošní zimy, máme pro vás ještě další dva.

Polární vítr

Velkým tématem je totiž i polární vítr. Ten je spojován jak s extrémními mrazy, tak i se silnými sněhovými přeháňkami. Pokud by došlo k jeho kolapsu, může být u nás extrémně chladno až do jara.

Jak je něco takového vůbec možné? On totiž polární vítr za normálních podmínek drží chladný vzduch pouze v oblasti severního pólu. Jakmile ale není stabilní, začne studený vzduch jakoby unikat až dolů směrem k jihu. To pak logicky způsobuje ochlazení v těchto oblastech, často právě v Evropě.

Nová doba ledová

Ale ani tím nekončíme. Podle studie Kalifornské univerzity se Atlantická meridionální cirkulace oslabuje už více než sto let. Pokud vám to nic moc neříká, jednoduše řečeno jde o oceánský proud, jehož součástí je i vám možná známý Golfský proud.

Ten tak může být na pokraji kolapsu. A protože vzhledem k výši skleníkových plynů postupně neustále slábne, dá se předpokládat, že bude tento trend pokračovat i dál. Jenže oceánský proud je pro nás extrémně důležitý, neboť přenáší teplou vodu k Evropě a ochlazenou do tropických oblastí.

Právě díky tomu míváme v Evropě mírnější zimu, která ani zdaleka nepřipomíná například to, co zažívají občané Kanady nebo Ruska. Kdyby se to však změnilo, mohly by v Evropě (například v nedalekém Skotsku) klesnout zimní teploty až pod –30 °C.

A to nejhorší? Už se to děje, naštěstí ne u nás, ale v Grónsku. Tam se vyskytuje oblast nezvykle studené vody, a to právě kvůli tomuto oslabenému proudění. Zimní počasí by tak u nás mohlo brzy začít připomínat spíše Kanadu než střední Evropu.

Na něco takového vůbec nejsme zvyklí. Nicméně pokud se tak stane, může to být už během pár desítek let. Možná se tak tohoto kolapsu ještě dožijete. Dalo by se s trochou nadsázky dokonce říct, že čelíme nové době ledové. A paradoxně na tom má svou „zásluhu“ i globální oteplování, protože problémem je také tání ledovců. Sladká voda z ledovců totiž zpomaluje právě ono proudění slané mořské vody.