Odborníci z Harvardu ukázali prstem. Nejchytřejší děti se prý rodí v těchto 3 měsících

Většina rodičů je od chvíle, kdy se jim narodí dítě, zahlcena radami a domněnkami o tom, co všechno může ovlivnit inteligenci a úspěch jejich potomka. Jedna aktuální studie z Harvardovy univerzity ale překvapila mnohé: Podle výzkumníků mají totiž děti narozené v posledních třech měsících roku údajně větší šanci rozvinout v průběhu školní docházky lepší kognitivní schopnosti než vrstevníci narození v jiném období. Nejde však o magii hvězd ani genetickou loterii, ale spíš o vliv školního prostředí a podmínky, které mladším žákům „nastavuje“ systém vzdělávání.

Základní zjištění studie vědců z Harvardu je vlastně celkem prosté, ale zároveň překvapivě důležité. Děti narozené těsně před koncem roku patří ve školní třídě k biologicky nejmladším, protože většina škol zohledňuje jako kritérium věk dosažený ke konkrétnímu datu zápisu. To znamená, že prvňáček narozený v prosinci je ve stejném kolektivu často o téměř celý rok mladší než jeho spolužák narozený v lednu. Zdálo by se, že je to nevýhoda – ve skutečnosti ale, jak ukazuje zmiňovaná studie, právě tito „benjamínci“ nakonec dovedou po několika letech dohnat a často i překonat své vrstevníky.

Geniální „zimní“ děti?

Výzkumníci sledovali vývoj dětí od narození do sedmi let věku a jejich výsledky potvrzují, že ty, které byly nejmladší v ročníku, nakonec v testech řešení problémů a IQ doháněly – a často i předháněly – spolužáky. Harvardští odborníci vysvětlují, že být nejmladší v kolektivu nutí dítě vyvinout větší úsilí, být flexibilní a více se přizpůsobovat kolektivu, což posiluje jak odolnost, tak kreativitu a kognitivní výkon. Nejmladší žáci ve třídě si intenzivněji osvojují dovednosti, které jsou pro jejich starší spolužáky snazší, a tím dochází k posílení jejich adaptačních schopností i pracovních návyků.

Klíčem k rozvoji těchto dětí tak není žádný vnější zásah ani speciální genetická výbava, ale kombinace vyšší náročnosti prostředí a následné snahy dítěte vyrovnat se staršímu kolektivu. Právě tlak na to, dohnat ostatní v různých dovednostech, se v dlouhodobém horizontu promítne do lepších výsledků v kreativním myšlení, řešení problémů, ale i sociální zralosti a komunikace s vrstevníky. K těmto závěrům dochází studie citovaná např. portálem Dagens, stejně jako analytický rozbor na platformě Made for Mums, který zmiňuje efekt „nejmladšího dítěte ve třídě“.

Znamená to, že se rodiče s „zimními miminky“ mohou radovat z předem slibované geniality? Výzkumníci naopak upozorňují, že původní handicap mladšího věku se obrací ve výhodu postupně – zatímco v prvních ročnících školy mohou být mladší děti v některých oblastech o něco pozadu, právě trénink a výzvy je časem vyšvihnou vysoko. Harvardská analýza se přitom opírá o sedmileté sledování dětí a zdroj pracuje se sérií poznatků k tématu vlivu měsíce narození na inteligenci.

Pozitivní vliv kolektivu

Podle autorů je nejdůležitější stimulující školní prostředí a to, jak se dítě učí zvládat konkurenční atmosféru mezi vrstevníky. Jak ukazují data Harvardu i dalších výzkumů, právě tlak na adaptaci a postupné přibližování se starším spolužákům vytváří „zónu nejbližšího vývoje“, o které mluví i moderní pedagogika. Odolnost, samořízení a pracovní návyky tu mají proměnit biologicky mladší děti ve velmi samostatné a kreativní osobnosti, což se pak potvrdí nejen v testech, ale i v běžném životě.

Rodiče by však podle odborníků neměli rozhodovat o začátku školní docházky na základě astrologických rad nebo snah „časovat“ špičkový start do školy. Hlavním faktorem je motivace a celkové nastavení domácího i školního prostředí. Analýza z Harvardu proto připomíná, že i když se statisticky potvrzuje určitý náskok dětí narozených na sklonku roku, harmonický rozvoj závisí na kombinaci rodiny a vzdělávacího systému; a že „genialita“ spočívá v trpělivém rozvíjení různorodých dovedností, nikoli pouhým datem narození.

zdroje: madeformums.com, dagens.com, parents.com, dash.harvard.edu, pmc.ncbi.nlm.nih.gov