Léto, jaké Česko dlouho nezažilo: Pekelná apokalypsa na obzoru, varují meteorologové. Ještě zapláčeme
Letošní léto možná přinese počasí, které Česko dlouho nezažilo. Minimálně z dlouhodobých předpovědí se zdá, že teploty mohou vystoupat nad normál, a to opravdu vysoko.
Podle nejnovějších zpráv potěší letošní léto milovníky extrémních veder, takže se máme na co „těšit“. Meteorologové už nyní varují, že uprostřed roku nás čekají spalující horka. To je však součást dlouhodobějšího trendu. Dle statistik World Meteorological Organization (WMO) byl ostatně letošní leden nejteplejší v historii měření. Ještě více zarážející je skutečnost, že takové počasí panuje i přes jev nazývaný La Niña, který obvykle způsobuje větší chlad v tropických oblastech, což ovšem mívá vliv na celou Zemi.
Předpověď počasí na léto
Pokud vám vadí extrémní horka, na léto si možná zabookujte letenku na sever. Mezivládní Světová meteorologická organizace očekává během letní sezóny nadprůměrné teploty téměř ve všech oblastech světa, snad vyjma východního Pacifiku. Od toho je však Česká republika poněkud vzdálená. Podle prvních odhadů má sice počátek léta doprovázet větší množství srážek, ovšem prostřední a pozdější fáze daného ročního období by měla být sušší s potenciálem abnormálních veder.

Padnou rekordy posledních let?
Předpověď přímo pro Česko zatím „venku“ není, i tak je nicméně vhodné očekávat rekordní teploty a připravit se na ně. Nebylo by to ostatně ničím novým. Celosvětově byl loňský rok nejteplejší v historii měření. U nás byla podle dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) průměrná teplota 22,6 °C, což je o 1,9 °C více, než bylo běžné v letech 1991 až 2020. Oproti staršímu třicetiletému průměru (1961 až 1990) je navíc odchylka ještě znatelnější, neboť činí 3,6 °C.
Mohlo by vás zajímat: Nejteplejší léto u nás bylo v roce 2019, kdy se průměrná teplota vyšplhala na 22,9 °C. To je mimochodem nejvíce za celou historii měření, jež započalo v roce 1775!
„Otupený“ fenomén La Niña
Na konci loňského a na počátku letošního roku se předpokládalo, že letošek bude o něco studenější než předešlé dva roky, a to kvůli jevu zvanému La Niña. Jedná se o chladnější protějšek fenoménu známého jako El Niño. La Niña začala v prosinci, ale její vliv na počasí bude zřejmě malý. Tento klimatický jev má přitom za následek chladnější teploty Tichého oceánu a ovlivňuje povětrnostní podmínky na celém světě, čímž má vliv i na další počasí. Právě teploty Pacifiku se nicméně už nyní v podstatě vrátily do normálu.
Upozorňujeme: Zatímco La Niña znamená ve španělštině „holčička“, El Niño je označení pro chlapečka.

Dlouhodobé předpovědi nemusejí být přesné
Ačkoli můžeme spekulovat o tom, jaké budou panovat teploty letos v létě, s takovýmto předstihem pochopitelně nelze uvést přesné odhady. U dlouhodobých předpovědí si je obecně třeba uvědomit, že počasí ovlivňuje celá řada faktorů. Měli bychom se tedy připravit na to, že léto bude v letošním roce v Evropě skutečně horké, čemuž leccos napovídá, na druhou stranu nakonec mohou být teploty o něco nižší než v předešlých letech. Rozhodně však nelze očekávat studené měsíce.
Změna klimatu a její důsledky
Jak už jsme zmínili v úvodu, letošní leden byl celosvětově nejteplejší v historii měření. Jedná se jen o další střípek do mozaiky důkazů globálních změn klimatu. Ačkoli někteří ideologové označují vědce i jiné jedince, kteří na to upozorňují, za ideology, ve skutečnosti je mnoho důkazů, že globální oteplování existuje, a že se na něm podílí člověk, a to zřejmě dosti výrazně. Na závěr se sluší připomenout, že jeho průvodním jevem nejsou pouze vyšší teploty, ale také častější katastrofy jako extrémní sucha, lesní požáry či záplavy, což by nemělo překvapit nikoho, kdo si ze základní školy pamatuje něco o koloběhu vody v přírodě.
Zdroje: tn.nova.cz, theguardian.com