Mohou sesuvy půdy v Kutné Hoře zničit město? Největší kráter je hluboký čtyřicet metrů

Kutná Hora, malebné historické město ležící v srdci České republiky, pouhou hodinu jízdy východně od Prahy. Proslulá svými středověkými památkami, jako je impozantní chrám svaté Barbory s jeho architekturou a unikátní kostnice v Sedlci, láká každoročně tisíce turistů z celého světa. Místní obyvatele však v poslední době trápí něco, co by mohlo navždy změnit osud jejich milovaného města.

Zatímco turisté obdivují historické památky a užívají si atmosféry města, místní se s obavami dívají do budoucnosti. Nejde přitom o nic menšího než o samotnou existenci Kutné Hory, tak, jak ji znají.

Kutná Hora „doplácí“ na svou minulost spojenou s těžbou

Kutná Hora, kdysi proslulá těžbou stříbra, se již několik let potýká s problémy spojenými s její bohatou minulostí. Zejména v severní části města, konkrétně v Kaňku, objevují propady půdy. Není to žádná náhoda, pod Kaňkem se totiž nachází obrovská síť středověkých dolů sahajících stovky metrů do hloubky. Tyto doly, propojené šachtami a větracími komorami, vytvářejí labyrint podzemních prostor, které dnes ohrožují stabilitu povrchu na zemi.

V roce 2023 se situace začala zhoršovat. U bývalé radnice v Kaňku se objevil velký propad, který se po deštích neustále obnovoval. Báňská záchranná služba musela zasáhnout a na zahradě jednoho z domů instalovat obrovskou železobetonovou desku, která měla zabránit dalšímu propadání. I když bylo místo zajištěné, obyvatelé Kaňku stále žili ve strachu. Nevěděli, zda se propad nerozšíří i pod jejich domy. Zajišťovací práce při takovémto propadu navíc trvají měsíce a obyvatelé musí snášet hluk a prach stavební techniky. „My jme si tím prošli před 4 lety, měli jsme to ke všemu přímo pod domem. Tři měsíce v podstatě žijete s báňskou záchranou službou, bylo to dost náročné období,“ uvedla jedna místní obyvatelka médiím.

Největší propad byl hluboký čtyřicet metrů

Největší propad se v roce 2021 objevil poblíž rozhledny na kopci Kaňk. Vytvořil se zde obrovský kráter hluboký 40 metrů. Naštěstí Správa uranových ložisek Příbram toto riziko včas odhalila a oblast zabezpečila. Místo je oplocené a platí zde zákaz vstupu. Podle odborníků se propad nachází v linii starých důlních děl, pod kterými se ještě ve 20. století těžilo.

Příčinou těchto propadů jsou především prudké deště. Voda se vsakuje do nedostatečně zpevněné půdy a splavuje zeminu do starých důlních děl. Vrstvy nad doly postupně slábnou, až se nakonec zřítí do podzemí.

Propady se objevují již několik let

Propady se objevovaly už dříve. Jeden z nejvýraznějších incidentů se odehrál v létě roku 2019 v Růžové ulici. Mezi rodinnými domy se ze dne na den objevila jedenáctimetrová štola, která se dál nekontrolovatelně propadala.

Petr Šarboch z báňské závodní záchranné stanice v Libušíně tehdy vysvětlil, že problém spočívá v tom, že v této lokalitě kdysi vycházelo na povrch žilné pásmo a na něm bylo založeno několik desítek dolů. Po desetiletí zde probíhala intenzivní těžba rud a oblast byla zcela neobydlená. O mnoho let později se zde začalo stavět, ale chyběly podrobné důlní mapy, které by upozornily na riziko propadů. Domy tak vyrostly přímo nad starými štolami – a katastrofa byla jen otázkou času.

Další dramatický propad, který mají Kutnohořané v živé paměti, se odehrál v roce 2012 přímo v centru města, u morového sloupu v Šultysově ulici. Objevil se zde obrovský kráter o průměru šest metrů a hloubce nejméně čtyři metry.

Předpovědět, kdy a kde se další propad objeví, je velmi těžké. Odborníci sice dokáží vytipovat riziková místa na základě map a geologických znalostí, ale přesný časový horizont určit nelze. Používají se speciální měřidla, která sledují pohyby půdy a mohou na vznikající propad upozornit.

Zdroj: cs.wikipedia.org, kutnohorsky.denik.cz, idnes.cz, kutnohorsky.denik.cz