Klimatický armagedon na obzoru: Kukuřice začne pukat v popcorn, teploty překročí 40 °C

Podle vědců nás čeká klimatický armagedon. Teploty v Evropě se totiž mohou častěji šplhat nad 40 °C. To může mít závažné důsledky pro zdraví lidí i lidskou společnost. Mění se ale také příroda. Do Česka se třeba stěhují pavouci z jihu Evropy.

V loňském roce bylo v Česku zaznamenáno 57 tropických dní. V každém z nich tak alespoň jedna stanice Českého hydrometeorologického ústavu zaznamenala teplotu přes 30 °C. Dlouhodobý průměr z let 1990 až 2023 ale činil jen 41 dnů. Podle nové vědecké studie by však v Evropě mohlo přibýt dnů, kdy teploty budou atakovat čtyřicítky. Vyloučit přitom nelze ani extrémních 45 °C.

Extrémní vedra se blíží

Podle nové studie britských meteorologů by se v Evropě mohla v brzké době stát standardem čtyřicetistupňová horka. To má pochopitelně souvislosti s klimatickou změnou a globálním oteplováním. Ačkoli se studie zaměřovala především na Velkou Británii, kde by podle vědců mohla denní maxima v příštích 12 letech stoupat i na 40 °C a více, podobný vývoj je možné očekávat i jinde na evropském kontinentu. Obecně tedy roste riziko extrémních veder.

„Šance překročení 40 °C se rapidně zvyšuje a nyní je více než 20×  pravděpodobnější než v 60. letech 20. století. Protože se naše klima nadále otepluje, můžeme očekávat, že tato pravděpodobnost bude i nadále růst,“ uvedla hlavní autorka studie a vědkyně z Met Office, doktorka Gillian Kayová.

Teploty nad 40 °C na britských ostrovech nebyly tak úplně běžné, respektive se v této severské oblasti neobjevovaly. To se však změnilo v červenci roku 2022, kdy se teploty ve Velké Británii poprvé v historii měření vyšplhaly nad čtyřicet. Taková horka byla zaznamenaná na několika místech jihovýchodu země. Nyní se ukazuje, že se takové počasí může i v těchto oblastech objevovat častěji.

Evropa se otepluje rychleji

Loňský rok byl pro Evropu nejteplejším rokem v historii měření, jak uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Téměř na polovině kontinentu byly zaznamenány rekordní teploty. Právě v Evropě je přitom trend globálního oteplování výraznější. Pevniny se totiž zahřívají více než oceány, přičemž na severní polokouli je pevné země více než na polokouli jižní. Roli navíc hraje i rekordní tání Arktidy, což je polární oblast kolem severního pólu, která je pokrytá mořským ledem.

Katastrofické scénáře realitou?

V Evropě aktuálně horka usmrtí více než 61 tisíc lidí ročně. V Česku podle odborníků umírají v průměru tři lidé denně. Tato čísla by mohla i nadále růst. Jenže globální změny klimatu vedou rovněž k dalším velkým problémům. Jedná se o rozsáhlé záplavy, velká sucha, intenzivnější povětrnostní jevy, zvyšování hladiny moří či narušení ekosystémů a biodiverzity. Potíže však nastávají rovněž v ryze „lidských oblastech“, tedy třeba v dopravě, energetice nebo ekonomice.

Pavouci se stěhují do Česka

Druhové složení zvířat a rostlin na určitém území bývá typické. Jenže v historii Země se tyto trendy proměňovaly. Paleolitičtí lovci a sběrači se museli vyrovnávat se střídáním dob ledových a meziledových, při nichž se mimo jiné měnila právě druhová skladba zvěře a rostlin, byť v dlouhodobém měřítku. Podobná změna ovšem nastává i nyní. V Česku byl v posledním desetiletí zaznamenán trojnásobek tropických dnů oproti 60. letům 20. století. To se projevuje i ve složení fauny a flóry.

Globální změny klimatu nejsou úplně ideální třeba pro arachnofobiky. V posledních letech se už ve všech koutech Česka objevuje třeba křižák pruhovaný, který má na sobě žlutočerné pruhy. Připomíná tedy vosu. Ačkoli je jedovatý, jeho klepítka neproniknou lidskou kůží. To však neplatí pro pazoru slíďákovitou. Tento druh, kterému se kvůli charakteristické kresbě přezdívá „upíří pavouk“, dokáže lidskou kůži prokousnout. Jeho kousnutí však naštěstí není pro zdravého člověka nebezpečné. Podobá se zhruba bodnutí vosou.