Kudla do zad pro všechny řidiče: Ceny tankování půjdou nahoru: Na tuto částku koukají Češi jako zjara

Když se řekne „tankování“, mnohým se ještě dnes vybaví stres z cen z roku 2022. Jenže zatímco si Češi v posledních měsících užívají relativně klidné období, neviditelný stroj změn v Bruselu mezitím tiká jako časovaná bomba. Co se teď může zdát jako běžná jízda na benzinku, se brzy může stát výsadou, nad kterou budeme přemýšlet dvakrát. Něco se chystá. A tentokrát to nebude jen kosmetická úprava.

Ceny energií, pohonných hmot i základních komodit se staly v posledních letech jedním z nejvýraznějších témat evropské i domácí politiky. Navzdory částečné stabilizaci v posledních měsících zůstává otázka cen tankování stále velmi citlivá. Nejde totiž jen o čísla na cenovkách u čerpacích stanic, ale o širší systémová opatření, která mají dopad na každodenní život milionů lidí. A právě v této oblasti se odehrávají změny, které budou mít velmi konkrétní dopady na domácnosti, dopravu i ceny zboží.

Evropská klimatická politika prochází zásadní přeměnou a směřuje k tomu, aby environmentální náklady byly více reflektovány v cenách výrobků a služeb. Jedním z klíčových nástrojů má být rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami. A právě tato změna, byť zatím vnímána spíše technokraticky, bude mít v budoucnu zcela konkrétní důsledky, které si řada lidí zatím vůbec neuvědomuje.

Tichá změna s hlasitými následky

Kdyby někdo čekal, že zásadní změny přicházejí s fanfárami, byl by zklamán. ETS II se vkrádá do života Evropanů potichu, o to však důrazněji. Od roku 2027 totiž nebude možné prodávat benzín nebo plyn, aniž by jejich distributoři zaplatili povolenku za každou vyprodukovanou tunu CO₂. A nebudou to oni, kdo tento náklad ponese.

Jak ukazuje analýza německého think tanku Agora Energiewende, počáteční cena emisí by mohla přesáhnout 200 eur za tunu. Jen pro srovnání – dnešní pevně stanovená cena v Německu činí 55 eur. A co víc, množství dostupných certifikátů bude každým rokem klesat. V praxi to znamená jediné. Vše, co emituje uhlík, výrazně zdraží. A to nejen v přímé spotřebě, ale i ve všem, co se pohybuje po silnicích, tedy v konečných cenách zboží, potravin i dopravy.

Nečekané důsledky každodenních rozhodnutí

Možná si říkáte, že to se přece dalo čekat. Jenže realita, kterou ukazují aktuální prognózy, předčila i ty nejčernější představy. Podle některých modelů by se cena benzinu mohla vyšplhat až na 2,20 eura za litr, tedy přibližně 52 korun. Diesel by mohl stát kolem 2,10 eura, což odpovídá zhruba 50 korunám. Německý autoklub ADAC navíc varuje, že cena může být ještě o 9,50 Kč vyšší. Některé zdroje dokonce počítají s navýšením až o 15 korun na litr.

To však není vše. V systému se obchoduje s budoucností, protože od letošního května funguje burza, na níž se prodávají emisní certifikáty s platností od roku 2027. První obchodní den ukázal cenu 73 eur za tunu CO₂, což je více než současná pevně stanovená německá sazba. Pokud se tento trend potvrdí, tankování by se mohlo stát výsadou pro vyšší příjmové skupiny a osobní automobil by se mohl přiblížit statutu luxusního zboží.

Kam skutečně míří výnosy z emisních poplatků?

Evropská unie deklaruje, že peníze získané z emisních povolenek budou investovány do rozvoje udržitelných forem dopravy a podpory ekologických řešení. Přesto se objevují hlasy, které poukazují na to, že dopady na běžné spotřebitele budou daleko citelnější, než se oficiálně připouští. Vyšší náklady za emisní certifikáty totiž s největší pravděpodobností neponesou firmy, ale zákazníci, kteří je pocítí při každém tankování.

Publicista Ondřej Komárek ve svém komentáři neváhá označit celou koncepci za zástěrku. Podle něj nejde o reálné řešení klimatické krize, ale spíše o příležitost, jak naplnit rozpočet Evropské unie. Tvrdí, že emise budou vznikat dál, pouze se za ně bude více platit, přičemž zátěž ponese běžný občan. V tomto světle vyvolává otázka, kam výnosy skutečně směřují, oprávněné pochybnosti. A není divu, že v atmosféře rostoucí ekonomické nejistoty začínají lidé stále hlasitěji žádat odpovědi.

Napětí roste a trpělivost veřejnosti má své hranice

Evropská opozice stále častěji upozorňuje na rizika, která může masivní reforma emisního systému přinést. Obavy nesměřují pouze k dopadům na ceny, ale především k možné společenské reakci. Zkušenosti z minulosti, jako například protesty hnutí žlutých vest ve Francii, ukázaly, že zvyšování nákladů na pohonné hmoty může velmi rychle přerůst ve vlnu odporu, pokud občané nemají čas se na změny připravit a nejsou dostatečně kompenzováni.

Němečtí odborníci proto navrhují zmírnění přechodu prostřednictvím postupného zvyšování ceny uhlíku a cíleného přerozdělování výnosů mezi obyvatele. Tento návrh však zatím není součástí žádného konkrétního závazného rozhodnutí. Platí tedy, že změna, která se už nyní začíná rýsovat, proběhne skokově. A pokud zůstane bez doprovodných sociálních opatření, může její dopad zasáhnout nejen peněženky, ale i důvěru veřejnosti v samotný smysl klimatických kroků.