Blíží se konec plynových sporáků? Vypadá to s nimi bledě. Miliony domácností čeká drahá změna

Nad plynovými sporáky se smráká. Velká Británie již schválila zákon zakazující instalaci plynových sporáků v nových budovách, Nizozemsko plánuje zákaz používání zemního plynu v domácnostech a na poplach bijí i USA. Důvodem je snaha o snížení emisí skleníkových plynů a ochrana zdraví lidí.

Nejen plynové kotle. Už i plynové sporáky, po desetiletí tolik oblíbené k vaření především v Itálii, Polsku, či Rumunsku, se dostávají do hledáčku úřadů, politiků a zdravotnických organizací. V Evropě vaří na plynu přibližně třetina obyvatel. V některých jejích státech, a dokonce i ve Spojených státech amerických, už ale připravují opatření, která mají za cíl používání zemního plynu a tím i éru klasických plynových sporáků v kuchyních omezit. Co je hnací silou chystaných zákazů? Podle některých studií má zemní plyn negativní vliv na lidské zdraví. Strategická surovina, využívaná v domácnostech a veřejných budovách nejen k vaření, ale také k vytápění či ohřevu vody, totiž podle nich přispívá k produkci oxidu uhličitého. Spalování plynu navíc uvolňuje do interiéru i další škodlivé látky, jako je oxid dusičitý, oxid uhelnatý či formaldehyd. Ty mohou způsobovat zdravotní problémy, včetně rizika astmatu, nejen u dětí. Studie v USA například zjistily, že přes 12 % dětských astmatiků lze přičítat právě používání plynových sporáků. Situace v evropských zemích může být obdobná. Respirační obtíže se navíc mohou projevit i u dospělých.

Plynové sporáky? Silně toxické, tvrdí vědci

Pokud se v domácnostech nedostatečně větrá, mohou časem zdravotní problémy s dýcháním ještě nabobtnat. Podle vědců z jedné ze španělských univerzit stojí právě vaření na zemním plynu, resp. únik oxidu uhličitého a jemných prachových částic, za 40 tisíci předčasnými úmrtími v Evropské unii a Velké Británii. Studie však zatím neprošla recenzí, jde totiž o výsledky financované neziskovou organizací European Climate Foundation v rámci širšího projektu zaměřeného na čisté vaření. To ovšem není vše.

Zemní plyn versus klima

Oxid uhličitý a také metan, který plynové sporáky produkují, přispívá podle kritiků k dalšímu negativnímu jevu současnosti – globálnímu oteplování. Tvrdá opatření směrem k domácnostem přijalo v tomto směru už dříve Dánsko. Také v New Yorku už městská rada schválila zákaz plynových přípojek v nových budovách. A další města, jako například univerzitní Oxford ve Velké Británii, bude tento příklad následovat nejpozději v roce 2025. Nizozemsko plánuje přestat používat plyn v domácnostech nejpozději do roku 2050. Trend je jasný. Nahradit postupně škodlivé technologie do budoucna těmi, které budou méně škodit lidskému zdraví i přírodě. Tedy technologiemi využívajícími obnovitelné, resp. ekologické zdroje.

Uhlíková neutralita do roku 2050?

Evropská komise si klade za cíl dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality, tedy odpoutat se od fosilních paliv. Tlak na změně legislativy v evropských státech sílí. Je tak spíše otázkou času, kdy podobná opatření dorazí také do Česka, a kdy bude muset dojít ke změně plynových spotřebičů za ty ekologičtější. Pokud tak z nejvyšších pater Evropské komise padne návrh, aby se na území Evropské unie přestal využívat zemní plyn do roku 2040, znamenalo by to problém pro miliony domácností v České republice. V poslední době se na evropské úrovni stále více diskutuje o budoucnosti plynových sporáků v domácnostech a udržitelných variantách. Zdá se, že plynové vaření má tak před sebou minimálně nejistou budoucnost. Tlak na přechod k tzv. udržitelnosti, revizi energetické politiky a větší efektivitě jednotlivých států Evropské unie může mít totiž zásadní dopad na každodenní vaření českých domácností v domech i bytech. Od roku 2022 platí navíc v rámci EU směrnice o energetické náročnosti budov, která zpřísňuje pravidla pro novostavby. Nové domy tedy musejí splňovat přísná kritéria energetické účinnosti. Zatím spíše v oblasti kotlů.

Na řadu přijdou ekologičtější alternativy

A jaké jsou tedy dostupné alternativy k plynovým sporákům? V některých zemích již platí regulace, které podporují přechod na elektrické či indukční alternativy přípravy pokrmů. Elektrické sporáky se přitom jeví jako ekologičtější a také efektivnější. Řadu výhod, jako například rychlejší ohřev, přesnější kontrolu teploty, a tím i úsporu energie a peněz, přinášejí zejména indukční varné desky. Vaření na nich je zkrátka efektivnější i levnější. Navíc se moderní elektrické sporáky snadno udržují a nabízejí širokou škálu funkcí, které usnadňují komfortnější vaření, od rozmrazování potravin až po možnost grilování.

Má to ale háček…

Mnoho domácností bude muset s přechodem na elektrické sporáky investovat nejen do samotného nového spotřebiče, ale také do případné úpravy elektrických rozvodů. A to může být překážkou. I když v Česku zákaz instalace plynových spotřebičů ve veřejných budovách ani v soukromých domech vyhlášen nebyl a odstavení domácností od plynových sporáků není prioritou, je přechod na čisté energie jedním z hlavních cílů Státní strategické koncepce ČR. Pokud tedy EU přijme další regulace fosilních paliv včetně zákazu nových instalací plynových kotlů nebo sporáků, Česko je bude muset zavést také. Přechod na elektrické kotle podporuje stát například programem Nová zelená úsporám.

Zdroje: www.snadnobydlet.cz, energozrouti.cz, www.estav.cz, vtm.zive.cz