K Zemi právě míří tajemný objekt mezihvězdného původu: Není to asteroid ani kometa. Vědci znejistěli

Astronomové po celém světě s napětím sledují podivné těleso, které se řítí Sluneční soustavou a míří směrem k Zemi. Objekt byl objeven teprve nedávno a okamžitě vyvolal v odborných kruzích značný rozruch. Není vázán na gravitační pole Slunce, což naznačuje, že nejde o běžný asteroid ani kometu, jaké známe z našeho systému.

První výpočty dráhy ukazují na jasně mezihvězdný původ. Jedná se tak o teprve třetí známý objekt tohoto druhu v dějinách moderní astronomie. Přestože Zemi aktuálně neohrožuje, vědci ho sledují s maximální pozorností, a to nejen kvůli bezpečnosti, ale i pro jedinečnou příležitost studovat hmotu pocházející z jiného hvězdného systému.

Mezihvězdný vetřelec na dohled

Objekt, který dostal dočasné označení A11pl3Z (později 3I/ATLAS), byl poprvé zachycen na snímcích pořízených v červnu 2025 automatizovaným systémem ATLAS na Havaji. Tento teleskop je specializovaný na hledání blízkozemních objektů, ale tentokrát zachytil něco zcela mimořádného.

Těleso se pohybuje po extrémně hyperbolické dráze, což znamená, že nepřilétá zevnitř Sluneční soustavy, ale z hlubokého mezihvězdného prostoru. Takovou dráhu měl před ním jen slavný Oumuamua v roce 2017 a kometa 2I/Borisov v roce 2019.

Podle Mezinárodní astronomické unie a výpočtů odborníků z NASA a dalších institucí má objekt dráhu přicházející z mezihvězdného prostoru a po průletu soustavou opět Sluneční soustavu opustí. Podle aktuálních výpočtů by měl dosáhnout nejbližšího bodu ke Slunci letos v říjnu.

Podivná stavba a struktura

Z dosavadních pozorování vyplývá, že těleso má průměr pravděpodobně v rozmezí 10 až 20 kilometrů. To znamená, že je několikanásobně větší než Oumuamua a také 2I/Borisov. Jeho povrch je velmi tmavý a slabě odráží světlo. Údajně se může jednat o těleso složené z ledu a prachu, podobně jako klasické komety.

Objekt má slabý kometární obal a velmi krátký ohon, ale zcela chybí silná aktivita, jakou známe u klasických komet. To může být způsobeno velkou vzdáleností od Slunce nebo tím, že těleso nese jen velmi málo těkavých látek.

To, co určuje mezihvězdný původ, je pak jednoznačně jeho dráha. Jeho dráhové parametry značí, že se objekt pohybuje příliš rychle na to, aby byl gravitačně vázán ke Slunci. Jinými slovy, nepřiletěl odnikud z našeho systému, ale z prostoru mezi hvězdami.

Hrozí Zemi nebezpečí?

Podle současných výpočtů není objekt v kolizní dráze se Zemí. Nejbližší průlet kolem dráhy naší planety proběhne v bezpečné vzdálenosti několika desítek milionů kilometrů. Vědci ale zdůrazňují, že pozorování pokračují a dráhové parametry se mohou ještě mírně upřesnit.

Fyzikální modely potvrzují, že i v případě neočekávaného vychýlení dráhy by došlo maximálně k průletu tělesa kolem Země s minimálním rizikem. Navíc se předpokládá, že pokud by objekt začal vykazovat zvýšenou kometární aktivitu, došlo by k postupné erozi jeho povrchu, což by mohlo snížit jeho hmotnost i rozměry.

Vědecký význam a příležitosti

3I/ATLAS představuje jedinečnou příležitost pro vědecký výzkum. Jelikož se jedná o těleso mimo náš planetární systém, jeho složení může poskytnout důležité informace o tom, jaké materiály a procesy existují v jiných částech galaxie. Analýzy pomocí spektroskopie mohou odhalit přítomnost organických molekul, které se liší od těch, co známe na Zemi.

Zároveň se otevírá diskuse o budoucím zachycení nebo detailním průzkumu podobných objektů. NASA i ESA zvažují mise, které by v budoucnu mohly vyslat malé sondy k tělesům tohoto typu, pokud by byly včas objeveny. Zatím je však technologie příliš pomalá na to, aby takto rychle letící objekt bylo možné dohnat.