K čemu slouží špička na konci deštníku? Po tomto zjištění už ji nebudete brát jako samozřejmost!

Každý z nás tento předmět vlastní a bere ho jako samozřejmost. Ať už je zrovna po ruce skládací model, nebo klasický holový deštník, má na sobě jeden detail, nad kterým se jen málokdo pozastaví. Jde o drobnou špičku na jeho konci. Možná si myslíte, že slouží k zapření do země, aby se z deštníku nestal větrem odvanutý létající talíř. Nebo je to jen designový prvek, který dotváří jeho vzhled? Věřte tomu, že její skutečný účel je mnohem chytřejší a je to něco, na co přijde jen hrstka lidí.

Většina lidí si myslí, že špička deštníku je tam proto, aby se s ním dalo na něco ukázat. Případně že má sloužit jako opora při chůzi a deštník se tak promění v improvizovanou vycházkovou hůlku. Ačkoli se tyto teorie občas využijí, ani jedna není primární funkcí. Skutečný důvod pro její existenci je daleko sofistikovanější, než by se na první pohled mohlo zdát.

Design deštníku je promyšlený do posledního detailu. Není to jen kus látky a pár drátů, má sloužit svému účelu co nejpraktičtěji. Špička na jeho konci je třešničkou na dortu, která doplňuje funkčnost celého zařízení.

Tohle je prostě mistrovské řešení, opravdu ho neznáte?

Skutečná genialita špičky na konci deštníku se projeví, až když ho zavřete. Představte si situaci, kdy přijdete zvenčí po silném dešti a váš deštník je promočený. V tu chvíli nastává problém. Kde ho odložit, aby z něj nekapala voda? Zde přichází ke slovu geniální design.

Špička slouží jako malá opora. Když deštník zavřete, můžete ho opřít o zeď nebo o jakýkoli roh. Deštník se na špičce stabilizuje a jeho látková část se zvedne od země. Tím z něj voda stéká dolů, aniž by se dotýkala země, nebo co je ještě důležitější, mokrý deštník se opírá jen o nepatrnou špičku, takže se nezašpiní, a zároveň nezanechává obří mokré fleky.

Malý detail, velký význam

Tento design je mistrovským dílem propracovanosti. Jeho smyslem není opření deštníku o zem, ale umožnit mu, aby se opřel o svislou plochu a zůstal stabilní. Zároveň z něj může volně odtékat voda. Díky tomuto malému detailu se deštník mění v efektivní nástroj, který si se sebou nese vlastní stojánek. Můžete ho odložit kdekoli, aniž byste se báli, že se převrhne a způsobí nepořádek.

Je to řešení, které si nikdo neuvědomí, dokud na něj nepřijde. Přitom to funguje tak dokonale. V podstatě si takový deštník nese svoji vlastní stabilní opěrku, která zabraňuje nehodám. Slouží k tomu, aby byla mokrá část deštníku co nejméně v kontaktu s okolím.

Možná si myslíte, že deštník je jen obyčejná věc. Špička na jeho konci dokazuje, že i v těch nejjednodušších předmětech se skrývá promyšlená elegance. Až příště budete mít v ruce deštník, zkuste si všimnout, jak snadno ho můžete opřít o zeď, aniž by se sesunul na zem. Špička deštníku není jen bod na jeho konci, ale chytrá pomůcka, která vám usnadňuje život. To je ta odpověď, na kterou přijdou jen ti nejbystřejší.

Kdo vůbec vynalezl deštník?

Při pohledu na deštník je možná těžké uvěřit, že má historii starší než dva tisíce let. Jeho původ sahá až do starověkého Egypta a Mezopotámie, kde se ale používal hlavně jako slunečník. Byl to symbol bohatství a vysokého postavení, určený speciálně pro vládce a šlechtu. V této době šlo o těžký a nemotorný předmět vyrobený z kůže, proutí nebo listů.

První deštník jak ho známe dnes, který skutečně sloužil jako ochrana před deštěm a nikoliv jen před sluncem, se objevil ve staré Číně. Do Evropy se deštníky rozšířily v 16. století, ale zpočátku byly jen doménou žen. Teprve v 18. století se staly běžnou součástí pánské módy díky cestovateli Jonasi Hanwayovi, který ho v deštivém Londýně nosil téměř neustále. Od té doby se deštník začal masově vyrábět a stal se nezbytnou součástí každodenního života.