Tohle by měl vědět každý: Smlouva na dobu neurčitou vás nechrání před nečekanou výpovědí

Lidé, kteří uzavřeli pracovní poměr na dobu neurčitou, se leckdy cítí zcela neohrožení a mají za to, že je zaměstnavatel nemůže jen tak vyhodit. To ale není tak docela pravda. V některých případech to možné je. A jde to poměrně snadno. 

Uzavřít pracovní smlouvu na dobu neurčitou je snem mnoha zaměstnanců. Nemusí se tak bát o svou budoucnost a každoročně přemýšlet, jestli jejich pracovní poměr bude prodloužen, či jim zaměstnavatel nařídí vyklidit pracoviště. Mnozí se tak cítí takřka neohroženi. 

Pravdou je, že s vámi firma skutečně v některých případech nemůže ukončit spolupráci. Na druhou stranu existuje ale také celá řada situací, kdy se k tomuto kroku může odhodlat. 

Reorganizace a nadbytečnost

Jedním z nejčastějších důvodů, proč je se zaměstnanci rozvázána smlouva na dobu neurčitou, je jejich nadbytečnost. Může dojít ke zrušení vaší pozice či se zkrátka zaměstnavatel rozhodne například pro snížení stavu zaměstnanců z finančních důvodů. 

V takovém případě vám však zaměstnavatel musí včas oznámit, že chce ukončit váš pracovní poměr, a zároveň musí dodržet výpovědní lhůtu. A to není všechno. Protože jde o důvod k výpovědi, který vznikl na straně zaměstnavatele, náleží vám také odstupné. Jeho výše se pak odvíjí od toho, jak dlouho jste pro společnost pracovali. 

Jestliže méně než jeden rok, máte nárok minimálně na jeden svůj průměrný měsíční výdělek. Když více jak rok, ale méně než dva roky, pak je odstupné ve výši dvou měsíčních platů, a v případě, že pracovní poměr přesáhl svou délkou trvání 2 roky, náleží vám trojnásobek vašeho platu. 

Na odstupné pak máte nárok i v případě, kdy se firma přestěhovala na jiné místo, na které pro vás není možné na denní bázi dojíždět. A také ve chvíli, kdy například společnost, pro kterou pracujete, ukončí svou činnost. 

Neplnění pracovních povinností

Řada lidí, kteří podepíší v práci smlouvu na dobu neurčitou, nabývá pocitu jakési neohroženosti. Myslí si, že se už nemusí tolik snažit, protože zaměstnavatel na ně nemůže. To ale není tak docela pravda. Smlouva na dobu neurčitou vám může být vypovězena v případě, kdy řádně neplníte své pracovní povinnosti. A v tu chvíli vám žádné odstupné nenáleží.

Je ale třeba říct, že výpovědi musí předcházet výzva od zaměstnavatele, v níž vás vyzve k tomu, abyste upravili svou pracovní morálku. A jestliže pak do přiměřené doby nedojde k vašemu zlepšení, může přistoupit k výpovědi.

Smlouva na dobu neurčitou tedy v mnoha ohledech chrání zaměstnance, rozhodně to ale neznamená, že by si mohli dělat, co chtějí, a zaměstnavatel by musel jen nečinně přihlížet.

Výpověď „na hodinu“

V nejkrajnějších případech smí zaměstnavatel zaměstnance vyhodit i na hodinu. K tomu se však může uchýlit jen při nejzávažnějších skutečnostech. Může jít například o situaci, kdy byl pracovník pravomocně odsouzen za trestný čin. Častěji k tomu však dochází při zvlášť hrubém porušení pracovních povinností nebo pracovního řádu. 

Co přesně lze považovat za zvlášť hrubé porušení, může být v každé společnosti definováno jinak. Dá se ovšem říct, že jde například o alkohol na pracovišti, neomluvené absence či situaci, kdy se zaměstnavatel dozví, že jej připravujete o finance nebo know-how firmy předáváte konkurenci. 

Kdy vás nesmí vyhodit? 

Existují ovšem případy, kdy s vámi zaměstnavatel nemůže pracovní poměr jen tak ukončit. A sice tehdy, kdy se necházíte v takzvané ochranné době. 

Ochranná doba se vztahuje na těhotné ženy, zaměstnance, kteří jsou momentálně na mateřské či rodičovské dovolené, anebo třeba pracovníka, který pečuje o nemocné dítě mladší 10 let. 

Zdroje: finance.cz, dostupnyadvokat.cz, adecco.cz