Toto udělejte na podzim s rozpraskanými patami. Do jara budete mít chodidla jako dětskou prdelku

Léto dalo našim nohám zabrat. Sandály, chození naboso, prach a slunce. Výsledek? Kůže na patách připomíná spíš struhadlo než cokoliv jiného. Na rovinu, rozpraskané paty nejsou jen kosmetický problém, umí pekelně bolet. Podzim je tu a s ním ideální čas dát chodidla do pucu. Bude to sice chvíli trvat, ale když začnete teď, na jaře vklouznete do nových sandálků s patami hebkými jako… no, však víte.

Schovali jsme sandály, nazuli ponožky a obuli zavřené boty. Zdálo by se, že problém popraskaných pat je tím vyřešen, nebo alespoň elegantně skryt. Omyl. Právě teď, na podzim, se tenhle problém často ještě zhorší. Kůže na chodidlech je přirozeně sušší, má méně mazových žláz než zbytek těla. V létě dostávala zabrat mechanicky, teď ji dorazí suchý vzduch z topení a neustálé tření v uzavřené obuvi. Problémem je ale zrohovatělá kůže, takzvané mozoly nebo kalusy. Je to vlastně obranný mechanismus nohy proti tlaku a tření. Jenže tahle tvrdá, často nažloutlá vrstva je mrtvá. Je nepružná a postrádá hydrataci. Když na ni pak celou vahou těla zatlačíte, třeba při chůzi, nemá jinou možnost než prasknout. Vznikají praskliny. Zpočátku jen povrchové, ale postupně se prohlubují, bolí a můžou se stát vstupní branou pro infekci. A chození naboso, třeba i doma po tvrdé a chladné podlaze, nebo nošení pantoflí s otevřenou patou tomu všemu jen nahrává. Tukový polštář paty se rozlévá do stran a tlak na okraje paty se zvyšuje.

Proč je podzim ideální na péči o chodidla?

Jednoduše proto, že nohy jsou schované. Můžeme si dovolit intenzivní kúry, po kterých se kůže loupe nebo je extrémně mastná, což bychom v létě v otevřených botách dělali jen těžko. Máme před sebou několik měsíců času na systematickou práci. Nejdříve bude třeba odstranit vše staré a hydratovat nové. Zní to banálně, ale většina lidí dělá obojí špatně.

Začněme tím, co zná každá žena: pemza nebo pilník. Jenže ve snaze mít paty rychle hladké vezmeme rašpli a brousíme. A brousíme moc. Tímhle agresivním mechanickým odstraněním si můžeme ublížit. Kůže sice na chvíli bude vypadat hladší, ale tělo si o tom myslí něco jiného. O to rychleji začne vytvářet novou, ještě tvrdší kůži na obranu. Navíc, když to přeženete, můžete kůži narušit až do živé tkáně a praskliny se paradoxně prohloubí.

Koupel jako základ

Než se pustíte do jakéhokoliv obrušování, kůže musí být měkká. Ale zapomeňte na dlouhé cachtání ve vařící vodě, to kůži paradoxně ještě více vysuší. Stačí 15, maximálně 20 minut v teplé (ne horké) vodě. Můžete přidat koupelovou sůl s minerály nebo pár kapek oleje. Cílem není nohy umýt, ale změkčit zrohovatělou vrstvu. Po koupeli nohy jen lehce osušte. A teď k tomu obrušování. Dělejte to maximálně jednou, v těžkých případech dvakrát týdně. A jemně! Použijte kvalitní pilník, a ne tu kovovou rašpli připomínající struhadlo na sýr, nebo pemzu a opravdu jen lehce přejeďte nejhorší místa. Nesnažte se odstranit všechno najednou.

Kyseliny a ponožky

Mnohem efektivnější je cesta chemická pomocí exfoliačních ponožek. Jsou to vlastně igelitové návleky napuštěné gelem s obsahem kyselin, nejčastěji salicylové nebo mléčné. Necháte je působit podle návodu a pak jen čekáte. Efekt se dostaví až po pár dnech. Stará, tvrdá kůže se začne v cárech odlupovat. Vypadá to příšerně, proto je podzim ideální. Pod ponožkami to nikdo nevidí. Během týdne až dvou se kůže sloupne a odhalí novou, jemnou pokožku. Tuto kúru stačí udělat jednou za pár měsíců.

Co ale musíte dělat denně, je mazat. Hydratace je alfa a omega. A ne nějakým běžným tělovým krémem. Tvrdou kůží jen tak něco neprostoupí. Potřebujete krémy s takzvanými keratolytiky. To jsou látky, které pomáhají rozkládat vazby mezi odumřelými buňkami, ztenčují ztvrdlou kůži a zároveň hydratují. Hledejte ve složení především ureu. Pro běžnou údržbu stačí 10 %, pro silně ztvrdlé paty hledejte krémy s 20 % nebo i 25 % urey. Skvěle funguje i zmíněná kyselina salicylová nebo mléčná.

Noc je váš spojenec

Nejúčinnější je noční kúra. Po večerní sprše nebo koupeli, kdy jsou chodidla ještě mírně vlhká a změklá, vmasírujte do nich silnou vrstvu hutného, mastného krému. Ideálně právě toho s vysokým obsahem urey, případně s přídavkem panthenolu, měsíčku nebo bambuckého másla. Můžete použít i čistou vazelínu nebo kokosový olej, ty sice kůži neléčí, ale skvěle ji promastí a uzamknou v ní vlhkost. A teď to nejdůležitější: po namazání navlékněte bavlněné ponožky. Nejenže si nezamastíte povlečení, ale teplo a zábal pomohou krému proniknout hlouběji a působit celou noc. A dělejte to takhle každou noc.

Nezapomínejte na prevenci

Kromě mazání myslete i na další věci. Denně si myjte nohy vlažnou vodou a mýdlem. Noha má statisíce potních žláz a vlhké prostředí v botě je rájem pro bakterie a plísně. Po umytí je důležité nohy dokonale vysušit, a to hlavně mezi prsty. Tam nikdy žádný krém nedávejte, hrozí riziko plísní. Střídejte boty. Boty nestačí vyschnout jen přes noc. Potřebují alespoň 24 hodin, aby se vlhkost úplně odpařila. A noste kvalitní ponožky z přírodních materiálů. Pokud jsou ale vaše praskliny opravdu hluboké, bolí, nebo dokonce krvácejí, zamiřte rovnou k dermatologovi nebo na specializovanou podologii. Lidé s diabetem by pak měli jakoukoliv změnu na chodidlech řešit s lékařem okamžitě.

Zdroje: healthline.com, thefeetpeople.com, mayoclinic.cz,