I bílí muži umí sprintovat. Ondřej Macík se dostal mezi nejlepší čtyři Evropany na dvoustovce
Zdá se už jsou pryč doby, kdy všechny běžecké disciplíny ovládali sportovci černé pleti, nebo-li Američané si na dlouhou dobu“uzmuli“ sprinterské tratě a Afričané dominují na delších vzdálenostech. Ale v posledních letech ukazují především Seveřané, že jsou schopni nejen porážet obyvatele Severní a Střední Ameriky a Afriky, ale dokonce drží světové rekordy. Řeč je o Norech Jakobu Ingebrigtsenovi (1500 a 5000 m) a Karstenu Warholmovi (400m př.).
Co se však týká stovky a dvoustovky, zde přece jenom pořád vrozené dispozice sportovců tmavé pleti dominují. A proto vždy některý evropský či asijský stát potěší, když se jeho závodník dostane alespoň do semifinále, jako se to podařilo na probíhajícím světovém šampionátu v Budapešti našemu Ondřeji Macíkovi. V rozběhu mu vylosovali dráhu devět, v „osmičce“ běžel obhájce titulu Noah Lyles z USA. Američan brzy Macíka předehnal, ten se ho ale chytil a vyvezl se s ním ke skvělému času a do semifinále. „Já jsem moc spokojený. Bylo super počasí pro sprinty, měl jsem super soupeře a byli i super diváci na stadionu. Běželo se mi skvěle,“ radoval se český sprinter, jehož čas 20,40 byl jen o setinu horší než jeho osobní rekord z mistrovství republiky v Táboře.
Macíkův úspěch je o to cennější, že se mezi nejlepších 24 závodníků dostali jen čtyři Evropané – Brit, Švýcar, Nizozemec a Čech. A Macík z nich je jediný bílé pleti. S velkou pravděpodobností bude semifinále Macíkovou konečnou, ale dnes se mohl stát inspirací pro jiné sprintery bílé pleti, že se nemusí bát věnovat se i běžeckým sprintům. Jako se zase naopak cyklista Biniam Gyrmay stal vzorem pro jiné závodníky černé pleti, že i oni se mohou radovat např. z etapového vítězství na Tour de France. Zkrátka, zavedené pořádky se boří a je to jenom dobře.
Zdroj: redakce, Instagram, worldathletics.org