Hvězdný pokrm socialismu je zpět: Na hyperzdravé „tučné zlato“ se stojí v supermarketech fronty

Do základů, kynutého těsta, pomazánek, pod řízky i na chleba. A to ještě není konečný výčet pokrmů, k jejichž přípravě je sádlo ideálním pomocníkem. Dříve se konzumovalo bez obav a úplně běžně, později se však začaly ozývat hlasy, které „tučné zlato“, jak mu mnozí přezdívají, pranýřovaly za vysoký obsah tuku a riziko zvýšeného cholesterolu.

Hon na čarodějnice už je naštěstí za námi, a my si tak dnes můžeme pochutnávat na pokrmech, které by bez sádla prostě nebyly tak dobré. Sádlo nám neškodí, v přiměřené míře naopak prospívá našemu tělu díky bohatému množství látek, které jsou nezbytné pro lidské zdraví. Možná byste se divili, že nejen vepřové sádlo, ale i další téměř zapomenutý živočišný tuk dobývá moderní gastronomii.

Naši předci se bez něj neobešli

Vepřové sádlo bylo po staletí nezbytnou součástí jídelníčku, ačkoliv jej ve 20. století začaly dočasně vytlačovat průmyslově zpracované rostlinné oleje, dnes zažívá revoluci. Sádlo je univerzálním tukem pro smažení, pečení a vaření. Často kvůli nedostupnosti dalších potravin dříve nahrazovalo i máslo či dnešní roztíratelné pomazánky. Takový chleba se sádlem posypaný cibulkou či pažitkou, to byla oblíbená pochoutka nejen na venkově.

Trendy ve stravování sádlo téměř pohřbily

Vysokému zastoupení sádla v tehdejší kuchyni nahrávalo mnoho faktorů. Šlo především o cenovou dostupnost, nezaměnitelnou chuť a vůni, rozmanité způsoby využití a historický kontext. Mnoho tradičních českých receptů bez sádla prostě neuvaříte, přidává se i do kynutých buchet. V posledních dekádách však sádlo zažívalo útlum. Za nižší spotřebou stály změny stravovacích návyků, propagace zdravého životního stylu a konzumace nízkotučných pokrmů, které se u nás s nástupem milénia dostaly do popředí. Ukázalo se však, že zatratit sádlo nebyla úplně šťastná volba.

Sádlo hlásí hvězdný návrat na scénu

Spousta vědců se shoduje na tom, že sádlo rozhodně není potravinou, kterou bychom měli zatracovat. Naopak. Podle nich patří do desítky těch vůbec nejzdravějších na světě. Hysterie kolem nebezpečí používání sádla už skončila. V poslední době jsou se sádlem zadobře i nutriční poradci, a tak se „tučné zlato“, jak se sádlu často přezdívá, opět vrací na scénu. Benefity sádla vyzdvihuje i výživová odbornice se zaměřením na zdravotní prevenci Margit Slimáková.

„Sádlo je skvělým zdrojem nasycených i mononenasycených mastných kyselin. Obě varianty jsou velmi prospěšnými tuky, které se vyskytují také v olivovém a avokádovém oleji. Kromě toho má vysokou teplotní snášenlivost, a je proto vhodné k tepelným úpravám.“

Boom zažívá i jiné sádlo než vepřové

Na dlouhá léta byl zapomenutý i další z tradičních tuků, který naši předci používali naprosto běžně. Jde o lůj, tedy hovězí sádlo s pevnější a tvrdší konzistencí. I lůj má ve středoevropské gastronomii dlouhou a bohatou historii. Ačkoliv můžete lůj využívat stejně jako sádlo vepřové, své opodstatnění má hlavně tam, kde by vepřové sádlo zbytečně zanechalo své typické aroma. Využívá se jako jemný přírodní tuk do klobás i dezertů. Velkou módou je také používání loje jako tuku ke smažení hranolek. Právě díky němu jsou tyhle oblíbené bramborové tyčky křupavé a velmi chutné.

Všeho s mírou u sádla platí bez výjimky. Ačkoliv už víme, že jsou přírodní tuky v podobě sádla a loje zdraví prospěšné, kvůli vysokému obsahu mastných kyselin byste to s ním neměli přehánět. Konzumaci sádla a loje ideálně kombinujte s dalšími zdroji tuků – rostlinnými. Skvělou volbou jsou extra panenský olivový olej, z ovoce pak avokádo či olivy. Dobrou zásobárnou zdravých tuků jsou i ořechy a semínka. Rostlinné tuky jsou bohaté na antioxidanty a mají protizánětlivé účinky.