Houbaři, bacha! Příroda po deštích skrývá v lese neviditelné nebezpečí. O nejedlých houbách to tentokrát není 

Letošní houbařská sezóna začala a v Česku se už sběračům téměř všude rozsvítila zelená. Než se ale nadšeně vrhnete na houbaření, dejte si pozor na rizikové jedlé houby, před kterými odborníci varují zvlášť proto, že na první pohled mohou působit neškodně.  

Po teplé a slunečné části léta přišla pro mnohé nepříjemná změna. Závěr července a začátek srpna pokazil déšť, který nás pocitově rázem přenesl do podzimu. Zlom v počasí nepříjemně zaskočil dovolenkáře, ale do houbařských komunit přinesl naopak nadšení. 

Jedlé i nejedlé houby mají jeden společný neduh

Houby nyní rostou plošně po celém Česku. Podle mapy pravděpodobnosti výskytu je na skoro celém našem území středně vysoká až velmi vysoká možnost nějakou tu houbu najít, včetně těch nejoblíbenějších druhů, jako jsou smrkové hřiby, křemenáče a kozáci. 

Ohromně rozšířené jsou samozřejmě i nejedlé a jedovaté houby, kterým byste se ale raději měli vyhýbat obloukem. Nevyplatí se je ani z legrace dávat do košíku, abyste domů na ukázku přinesli třeba tu krásnou muchomůrku zelenou. Může totiž kontaminovat zbytek jedlých hub. 

Ať už jde ale o jedlé, nebo nejedlé houby, díky vlhkému počasí je spojuje jeden společný znak, kterým je plíseň. Ta se letos hojně šíří, a právě před ní odborníci varují – z hub může udělat nečekaně toxickou hrozbu. 

Mykotoxiny nejen v babkách 

Někdy je plíseň na houbě jasně patrná, jindy se vyskytuje třeba jen na okraji klobouku. Mykologové ale doporučují nesbírat ani mírně narušené houby. I když totiž napadenou část vyříznete, před rizikem se neochráníte, protože plíseň už pravděpodobně stihla prorůst skrz celé tělo houby. Konzumace takového kousku se vám tak může vymstít.  

V plesnivých houbách se vyskytují mykotoxiny, látky, které mohou poškodit ledviny, játra a negativně ovlivňují i celý imunitní systém. Některé z nich jsou dokonce potenciálně karcinogenní. 

Nebezpečí se podle odborníků týká především drobnějších hřibovitých hub a suchohřibů, hlavně suchohřibu hnědého, který u nás v přírodě roste na každém kroku a lidově se mu říká „babka“.  

Babky jsou jedlé houby, které bohužel mají přirozeně vyšší sklon k plesnivění. Snadno je napadne takzvaný nedohub, jiná kategorie houby, která na nich parazituje a způsobuje žaludeční problémy. Nedohub obvykle není pouhým okem vidět, ale o jeho přítomnosti svědčí třeba bílý povlak nebo prasklinky na klobouku či vysoká měkkost houby. Řada zkušených houbařů babky proto úplně odmítá sbírat. Bezpečné jsou jen mladé a dostatečně pevné kousky s jasně žlutým kloboukem. 

Riziko u hub nekončí správným výběrem v košíku  

Houbaření v Česku nepřináší jen skvělou zábavu a zdravou pochoutku na talíři, ale i dost komplikací. Nejdřív musíte vysbírat v lese pouze jedlé houby, pak ještě kontrolovat, jestli nejsou napadené plísní, a nakonec číhá nebezpečí také v kuchyni při jejich samotném uchovávání a zpracovávání. 

I tam se totiž jejich kvalita může pokazit. Typickým úskalím je nedostatečné tepelné opracování nebo opakované ohřívání hub, například v mikrovlnné troubě. Při něm vznikají toxiny z rozkladu bílkovin a u člověka se mohou projevit příznaky otravy, i když jedl pouze běžně sbírané jedlé houby.  

Špatné zacházení s jedlými houbami tvoří většinu případů otrav, což dokládá i vyjádření Toxikologického informačního střediska, které od června eviduje už 84 případů. U většiny z nich přitom problémy způsobily právě špatně upravené nebo skladované, například příliš dlouho zmražené jedlé houby. Polovinu případů přitom letos tvořily děti, jejichž organismus reaguje na škodlivé toxiny a bakterie citlivěji. 

Dejte si tedy pozor nejen na sběr hub, ale i na to, jak s nimi později budete zacházet: V lednici by měly zůstat maximálně 2 dny a ideálně si na nich také pochutnejte ihned po dovaření, čímž se vyhnete jejich opakovanému ohřívání.