Češi pod tlakem: Evropou se šíří varování, které nemůžeme přehlížet. Dopady zasáhnou každého z nás

Napříč Evropou se v posledních týdnech šíří rozhodnutí, které vyvolalo rozruch mezi odborníky i mezi běžnými občany. Představuje totiž jedno z nejzásadnějších opatření Evropské unie posledních let. Zatímco jedni ho vítají jako nutný krok k ochraně klimatu, druzí varují před dramatickými dopady na zaměstnanost a ekonomiku.

Evropský parlament schválil návrh, který od roku 2035 zakazuje prodej nových osobních a lehkých užitkových automobilů se spalovacími motory. Toto rozhodnutí, jež je součástí širšího klimatického balíčku EU, má za cíl snížit emise CO₂ a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.

Co přesně znamená zákaz spalovacích motorů?

Od roku 2035 budou moci být v EU prodávány pouze nové automobily, které nevypouštějí žádné emise CO₂. To v praxi znamená konec prodeje nových vozidel s tradičními benzinovými a naftovými motory. Stávající vozidla se spalovacími motory však budou moci být i nadále provozována a prodávána jako ojetá.​

Výjimku tvoří vozidla využívající syntetická paliva, pokud budou vybavena technologií, která zabrání použití jiných paliv. Tato výjimka byla prosazena zejména Německem a Českou republikou. ​Evropská komise plánuje v roce 2026 přezkoumat, zda je cíl dosažitelný, a případně navrhnout úpravy. Toto přezkoumání bude klíčové pro další směřování politiky v oblasti automobilového průmyslu.

Dopad na český automobilový průmysl

Česká republika jako jedna z nejvíce automobilově orientovaných ekonomik v EU čelí významným výzvám. Automobilový průmysl v ČR tvoří přibližně 9 % HDP a zaměstnává desítky tisíc lidí. Přechod na elektromobilitu vyžaduje rozsáhlé investice do nových technologií a infrastruktury.​

Ministr dopravy Martin Kupka se domnívá, že technologie se vyvíjejí rychle, což by mohlo přinést efektivnější řešení bez nutnosti zavádět zmíněná opatření. Navíc malí výrobci automobilů s roční produkcí do 10 000 vozidel mohou být do konce roku 2035 osvobozeni od tohoto nařízení, což poskytuje určitou flexibilitu pro specializované výrobce.

Je Česká republika na takovou změnu připravená?

Rozhodnutí EU vyvolalo v České republice rozsáhlou veřejnou debatu. Dokonce se již objevily petice proti zákazu, včetně jedné, která byla projednávána i ve sněmovně. Někteří politici a odborníci argumentují, že zákaz omezuje svobodu volby a může negativně ovlivnit ekonomiku.

Jiní zase upozorňují na nutnost přechodu k ekologičtějším formám dopravy a na dlouhodobé přínosy pro životní prostředí.​ Diskutuje se však také například o dostupnosti a ceně elektromobilů pro běžné občany, stejně jako o potřebě zajistit vhodnou infrastrukturu pro jejich provoz.

Právě infrastruktura je v České republice aktuálně největší slabinou. Podle údajů Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) připadá na jedno veřejné nabíjecí místo u nás více než 15 elektromobilů, což je jedno z nejvyšších čísel v EU. Zdaleka tak nestačí uspokojit současnou poptávku, natož očekávaný nárůst v příštích letech.

Výstavba sítě dobíjecích stanic se sice postupně rozšiřuje, ale tempo je zatím příliš pomalé. Pro bezproblémové fungování elektromobility bude potřeba stovky tisíc nových nabíjecích stanic, jak ve městech, tak i na venkově a dálničních tazích. Energetická náročnost celé transformace přitom klade velké nároky i na rozvodné sítě, které dnes nejsou na tak masivní zatížení připraveny.

Úspěch této transformace tak bude záviset na schopnosti jednotlivých států adaptovat se na nové podmínky, investovat do infrastruktury a podpořit výzkum a vývoj v oblasti čistých technologií.​ Pro Českou republiku to znamená potřebu strategického plánování a podpory domácího průmyslu, aby se minimalizovaly negativní dopady a využily nové příležitosti, které přechod na elektromobilitu nabízí.

Zdroje: europarl.europa.eu, ods.cz, fdrive.cz, ct24.ceskatelevize.cz