EU přišla s drastickým krokem: Rodiče tleskají, mladí se bouří. Tohle omezení se jim líbit nebude

Evropská unie opět překvapila. Tentokrát nejde o uprchlickou kvótu nebo nařízení o zakřivení okurek, ale o něco mnohem osobnějšího. Týká se to totiž dnešních dětí. Rozhodnutí, o kterém se mluví, může změnit jejich každodenní svět. A zatímco jedni tleskají, jiní zuří.

Dnes běžná součást života dětí už od školního věku. Starší generace sice nechápou a nevěřícně kroutí hlavou, ale tahle generace na tom vyrůstá. A do toho přichází zprávy z Bruselu, že přemýšlí nad omezením. Odborníci už ale spekulují, jestli by nový „vylepšovák“ nebyl spíš na škodu. A děti jsou samozřejmě taky proti – vždyť co by dělaly ve světě bez přístupu k sociálním sítím?

Mluví se o hranici 15 let

Čas strávený na Instagramu, TikToku nebo třeba Snapchatu, je denním chlebem českých dětí. V Evropě tomu ale není jinak a některé státy už nechtějí jen nečinně přihlížet. Změnu chce prosadit především Řecko, Francie, Španělsko a Dánsko – a to tak, že by se stanovila hranice 15 let pro vstup na sociální sítě.

Nově by se tedy děti do dovršení patnáctých narozenin vůbec neměly k sociálním sítím dostat. Jedinou možností by bylo povolení a potvrzení rodiči. To by se provádělo prostřednictvím aplikace s kontrolou věku. Evropská unie tím chce reagovat na hrozby spojené s digitálním světem – opatření by mělo pomoci předcházet rizikům, která konkrétně sociální sítě přinášejí.

Je to krok zpět?

Už teď ale experti varují, že zavedení omezení věku zamýšleným způsobem může přinést negativní důsledky. Záměr možná působí jako dobrý nápad, který má pomoci uchránit dětství „digitálně nezralým“ jedincům, ale jsou tu i rizika.

Poukazuje se například na to, že kvůli omezení vstupu na sociální sítě nebudou mít děti přístup k důležitým informacím a možnostem zapojit se do společnosti. Dnešní svět se totiž odehrává z velké části online, a kdo není součástí, mohou mu informace chybět.

Stejně tak se přes různá videa a příspěvky propojují děti různého věku. To by zavedením věkové hranice skončilo a děti by se mohly cítit vyčleněné a „odstrčené“. Podle odborníků má právě přístup k sociálním sítím pozitivní dopad na jejich psychické zdraví a tahle novinka by mohla narušit proces socializace a utváření identity.

Může to zachránit dětství

Pořád se ale nabízí i hodně argumentů, proč zákaz sociálních sítí zavést. A právě s těmi vyrukovaly země Evropské unie, které se o zavedení zasazují. Zmíněné státy už na úrovni své země aplikovaly různá omezení pro děti a jejich čas strávený na sociálních sítích. Teď se snaží prosadit, aby byl stanoven plošný zákaz v celé Evropské unii. Podle nich by se tím podařilo především:

• snížit riziko kyberšikany
• výrazně snížit čas strávený na telefonu – a tím také zvýšit čas, kdy budou žít „opravdový život“
• eliminovat závislost na online světě – čím později totiž „přičichnou“ k tomuto světu, tím je menší šance, že je pohltí
• alespoň částečně uchránit děti před pedofily a jinými nebezpečnými osobami na internetu
• snížit počet dětí s poruchami příjmu potravy – protože obsah na sociálních sítích často ukazuje, že „normální“ je nejíst a být co nejhubenější
• prodloužit dětem jejich dětství – na sociálních sítích totiž často příliš brzo narazí na témata, která by měly řešit až v pozdějším věku

Rodiče by pomoc uvítali

Mnozí rodiče vidí přesně tato pozitiva a návrh vítají. Vnímají ho jako možnost, jak získat větší kontrolu nad tím, co jejich děti online sledují a kolik času tím tráví. Někteří přiznávají, že sami tápou v tom, jak nastavit hranice, a doufají, že by mohl legislativní zákaz z Bruselu být pomocí, nikoli překážkou.

Jak celá věc dopadne, zatím není jisté. Jasné ale je, že téma dětství a sociálních sítí už nelze přehlížet. Evropská unie se chystá rozhodnout o budoucnosti milionů evropských dětí a je otázkou, jestli se jí podaří najít rovnováhu mezi ochranou a svobodou. A co vy, brali byste zavedení něčeho takového?