Ekonomové varují: Karty se obracejí proti Česku. Polsko už je před námi a bude hůř

Zatímco čeští zaměstnanci stále čekají na výraznější růst svých výplat, v Polsku zažívají v posledních dvou letech mzdový boom. Nová data ukazují, že polské mzdy rostou nejen rychleji než ty české, ale v řadě případů už je dokonce překonaly. Odborníci upozorňují, že za tím stojí nejen lepší kondice polské ekonomiky, ale i agresivnější politika minimální mzdy a silnější domácí poptávka.

Není to jen dojem, potvrzují to i data. Průměrná hrubá mzda v Polsku ve čtvrtém kvartálu 2024 činila 8 477 zlotých, což je v přepočtu téměř 49 tisíc korun. V Česku ve stejnou dobu byla průměrná hrubá mzda 46 924 korun. Rozdíl není obrovský, ale rozdíl je v tom, jak rychle platy rostou. V Polsku letos v dubnu meziročně +9,3 %, loni v červenci dokonce přes 10 %. U nás v roce 2024 něco přes sedm procent, letos v prvním čtvrtletí 6,7 %. Proč to tak je? Odborníci mají jasno: Polsko se z pandemie a energetické krize oklepalo rychleji.

Jejich ekonomika rozkvétá. Hrubý domácí produkt, tedy ekonomický ukazatel, který vyjadřuje celkovou peněžní hodnotu veškerého zboží a služeb nově vytvořených na území daného státu za určité období, byl v Polsku za loňský rok +2,9 %, zatímco v Česku jen 1,1 %. Navíc Poláci mají větší trh, silnější domácí poptávku a víc zahraničních investic.

Minimální mzda? V Polsku letí raketově nahoru

V lednu 2025 byla minimální mzda v Polsku stanovena na 4 666 zlotých, což je přes 27 tisíc korun. U nás je to 20 800 Kč. A když se podíváte zpátky, v roce 2020 byla v Polsku minimální mzda 2 600 zlotých. Částka tedy za pět let vyletěla skoro na dvojnásobek. V Česku se navýšila částka za stejné období z 14 600 na 20 800 Kč, což je taky nárůst, ale zdaleka ne takový. Poláci prostě šlápli na plyn a výsledky se dostavily.

Poláci už nejsou chudší sousedé

Dřív se říkalo, že v Polsku je levněji a platy jsou nižší. Jenže to už dávno neplatí. Průměrné reálné mzdy v Polsku už překonaly předcovidovou úroveň, zatímco v Česku se na to pořád čeká. A když se podíváte na medián, tedy kolik bere „průměrný“ zaměstnanec, v září 2024 to bylo v Polsku 6 683 zlotých, což je skoro 40 tisíc korun. Desetina nejlépe placených Poláků má přes 81 tisíc, ti nejhůř placení pod 26 tisíc. Nejvíc si vydělají v IT, těžbě a bankách, nejmíň v pohostinství a administrativě.

Inflace, HDP a trh práce: Každý má svá specifika

V Polsku je ale vyšší inflace, v květnu 2025 byla 4,1 %, u nás 2,4 %. Ale právě vyšší inflace tlačí na zvyšování mezd. Navíc polská ekonomika roste rychleji, což s sebou nese i větší poptávku po práci. Obě země mají nízkou nezaměstnanost a trápí je nedostatek kvalifikovaných pracovníků. V Polsku chybí hlavně programátoři a zdravotníci, u nás inženýři a učitelé.

„Česká republika se potýká s nedostatkem inženýrů, technických specialistů, sester, lékařů, ICT specialistů a učitelů. Pracovníci často dojíždějí do Německa nebo Rakouska za výrazně vyššími platy. Ukrajinští uprchlíci pomohli zaplnit část pozic s nižší kvalifikací,“ doplnil Michal Španěl, datový analytik.

Polsko se tak stalo v regionu tahounem. Pomáhá agresivní politika minimální mzdy, silná domácí poptávka, investice a rychlejší růst HDP. Česko má sice nižší inflaci a stabilnější prostředí, ale v růstu mezd zaostává. Každopádně pro české zaměstnance je to jasný signál: Doba, kdy jsme se měli v regionu nejlépe, je pryč. Poláci nám ukazují, že se situace může rychle změnit. A jestli se Česko nevzchopí, budeme na polské platy koukat s čím dál větší závistí.