Dřív ostuda, dnes velký designový hit. Češi si to zase hrdě vystavují na poličky

Ještě před pár lety ležely ve sklepích, na půdách nebo se bez lítosti vyhazovaly do sběrných surovin. Dnes se ale knihy z 60. až 80. let minulého století vracejí zpět do našich domovů, nikoliv však kvůli příběhům mezi deskami, ale kvůli samotným deskám. Obálky, které kdysi působily zastarale, dnes slaví comeback. Ze zaprášených relikvií normalizačních knihoven se staly designové kousky, které Češi s hrdostí vystavují. Doma, v kavárnách, showroomech i designových hotelech.

Tablebook, slovo původem z angličtiny, označuje knihu, která není nutně určena ke čtení, ale spíše jako estetický prvek interiéru. V zahraničí jde často o luxusní publikace plné velkoformátových fotografií, v tuzemsku se ale stále častěji objevují výtisky s obálkami, které vznikly v době, kdy byl vizuální jazyk knih vysoce stylizovaný a výtvarně ambiciózní.

Grafický styl doby

V období druhé poloviny 20. století prošel československý knižní design specifickým vývojem. I přes politická omezení se podařilo vytvořit výraznou výtvarnou scénu, která se promítla i do knižních přebalů. Řada obálek vznikala v ateliérech významných grafických designérů a ilustrátorů. Patřili mezi ně například Zdeněk Ziegler, Karel Vaca, Jiří Šalamoun, Jan Solpera nebo Eva Hašková.

Zvláště v 60. letech, označovaných jako „zlaté období českého knižního designu“, vznikaly mimořádně kvalitní obálky, které kombinovaly typografickou hravost, kolážové techniky i avantgardní výtvarný jazyk. Design byl často řešen autorsky, ilustrátor nebo grafik měl volnost dát knize jedinečnou tvář. Vydavatelství jako Odeon, Československý spisovatel, Albatros nebo edice Klub přátel poezie (KPP) byla v tomto směru výrazně aktivní.

Edice jako vizuální značka

Zvláštní fenomén tvořily tematické edice, které měly vlastní jednotný vizuální styl. Například edice Světová literatura (Odeon) nebo Slunovrat (Československý spisovatel) stavěly na konzistentní grafice, která navzdory omezeným tiskovým technologiím působila moderně a esteticky. Vizuální řešení přebalů často předbíhalo dobu, některé knihy připomínají současné trendy v minimalistickém designu nebo práci s kontrastní barevností.

Obliba těchto knih jako estetických objektů výrazně vzrostla v posledních letech. Kromě klasických sběratelů se o ně začali zajímat i mladí designéři, milovníci vintage stylu a interiéroví stylisté. Sociální sítě jako Instagram nebo Pinterest jsou plné fotografií knih z tohoto období, obálky se objevují jako stylový doplněk vedle keramiky z 60. let nebo nábytku v duchu bruselského stylu.

Tento trend se promítl i do online obchodů a antikvariátů. Některé tituly, zejména s přebaly od známých grafiků, dosahují překvapivě vysokých cen. Ačkoliv je samotný obsah knih často opomíjen, jejich přítomnost v interiéru získává symbolickou i vizuální hodnotu.

Designová kvalita, která obstála v čase

Výtvarné zpracování knih z tohoto období dnes slouží nejen jako nostalgická připomínka minulosti, ale i jako důkaz vysoké úrovně československého designu. Mnoho grafiků, kteří tehdy pracovali na knižních obálkách, studovalo na prestižních školách, například na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Jejich práce byla respektována i v zahraničí. Tvorba autorů jako byli Karel Vaca či Zdeněk Ziegler se dokonce objevila i na výstavách mimo Československo.

Kde hledat a co sbírat

Pokud se chcete pustit do vlastní sbírky, doporučuje se sledovat tituly z edičních řad jako Světová literatura, Máj, Slunovrat nebo KPP. Knihy z těchto sérií se často vyznačují jednotnou, ale přitom originální výtvarnou linií. Vyhledávané jsou i výtisky z nakladatelství Albatros s ilustracemi Jiřího Šalamouna nebo Heleny Zmatlíkové.

Cenné kousky lze najít nejen v antikvariátech, ale i na online tržištích nebo bleších trzích. Sbírání obalů se tak stává dostupným koníčkem pro každého, kdo ocení kvalitní grafiku a výtvarnou práci s dědictvím minulého století.

Zdroje: pro-kulturu.cz, typopiknik.cz