Pátek 13. jako z učebnice extrémů. Do Česka míří saharské horko. Víkend bude spalující

Někdo má rád větší zimu, jiný dává přednost spíše vedrům. Většina Čechů asi patří do druhé skupiny. Jenže jsou vedra a vedra. Aktuálně se Evropou šíří horký vzduch ze severu Afriky, přičemž o víkendu by se měl projevit i v Česku.

Rod Homo vznikl před zhruba 2,5 miliony lety v afrických savanách, což se o více než dva miliony let později opakovalo i u druhu Homo sapiens. Následně se naši předci díky perfektní schopnosti adaptace rozšířili po celé Zemi. Stále jsme ale evolučně lépe adaptováni na horka než na chlad. Přesto nám extrémní vedra nedělají úplně dobře. Dokonce pro nás mohou být nebezpečná. V Evropě se přitom již na začátku tohoto týdne objevila vlna horkého vzduchu a o víkendu mají její „dozvuky“ zasáhnout i Česko.

Příval horkého vzduchu z Afriky je tady!

Jižní Evropu, tedy především středomořské oblasti, sužuje již od pondělí velká vlna veder, za kterou stojí příval horkého vzduchu ze severní Afriky (konkrétně z největší pouště světa, tedy ze Sahary). Místy byly dokonce naměřeny teploty přes 40 °C, přičemž ve Španělsku se někde vyšplhaly až na 43 °C ve stínu. To už jsou skutečně tropická horka, která mohou být pro člověka velmi nepříjemná a zároveň nebezpečná. Turistům už je ostatně místními úřady doporučováno vyhýbat se přímému slunci a zůstávat ve stínu. Důležité je také hodně pít a vyhýbat se větší fyzické námaze.

Co způsobují tropická horka našemu organismu

Extrémní horka našemu organismu rozhodně nesvědčí. Lidské tělo naopak ve velkých vedrech poměrně dost trpí. Jaká rizika hrozí, když rtuť v teploměru vystoupá až příliš vysoko?

• Může dojít k přehřátí organismu neboli k hypertermii. Jedná se o závažný stav, který může skončit i bezvědomím. Obecně hrozí riziko osobám vyššího věku, ale také malým dětem. Nebezpečí se navíc týká i jedinců s kardiovaskulárními chorobami či lidí obézních.
• Velká horka mohou vést rovněž k úpalu (celkové přehřátí organismu) či úžehu (přehřátí mozku). Navíc existuje i riziko kolapsu. Běžnější jsou pochopitelně taky popáleniny od slunce. V průběhu horkých dní se může lidem zároveň hůře dýchat.
• Pokud se (nejen) lidské tělo zahřeje, rozšiřují se cévy. Tím se organismus ochlazuje, dochází ovšem zároveň ke snížení krevního tlaku. Kvůli tomu se mohou více objevovat závratě a nevolnost, přičemž trpí rovněž srdce. Zvyšuje se tak riziko infarktu.
• Příliš vysoké teploty mají dopad rovněž na naše kognitivní funkce, které tedy nejsou během veder zrovna na výši. Ba co víc, lidé bývají v průběhu horkých dní nervóznější a podrážděnější, s čímž má mnoho z nás své zkušenosti.

Kdy se vedra objeví v Česku?

Horký vzduch se postupně rozšiřuje po Evropě. Na některých místech by tak mohly být dle předpokladů naměřeny nejvyšší teploty letošního roku. Podle Českého hydrometeorologického ústavu nás čeká výrazné oteplení o víkendu. V sobotu bude rtuť v teploměrech na většině území ČR atakovat třicítky. Tuto hranici přitom teploty prolomí v neděli. Meteorologové předpovídají, že by přes den mělo být mezi 28 až 32 °C, byť na severovýchodě republiky bude „jen“ 25 až 28 °C.

Prázdniny mohou být opravdu extrémní

Velká vedra u nás nevydrží dlouho, už v pondělí by mělo být jen 20 až 25 °C. Takové teploty budou zřejmě pokračovat minimálně do konce příštího pracovního týdne. Jenže podle dřívějších předpovědí nás extrémní horka budou ničit během prázdninových měsíců. Některé predikce dokonce uvádějí, že letošní léto bude nejteplejší od začátku měření. Realitou prázdnin se tedy mohou stát úmorná vedra a teplotní rekordy. Zabrousíme-li na závěr do historie, nejteplejším červencem byl doposud ten z roku 2006, kdy panovala průměrná měsíční teplota 25 °C.