Chuť pekla ve sklenici: Tohle české jídlo skončilo mezi nejhoršími na světě. A my jsme na něj ještě hrdí

Říká se, že sto lidí, sto chutí. Ve světě gastronomie to rozhodně platí. Každý národ má své vlastní pochoutky, na které nedá dopustit. Pro cizince jsou přitom mnohdy zcela nepochopitelné. 

Jedním z pokrmů, ze kterých se řadě cizinců doslova kroutí palce u nohou, jsou utopenci. O co se jedná, ví pravděpodobně úplně každý Čech. Je to špekáček naložený ve sladkokyselém nálevu s cibulí a často také zeleninou. 

Jde o jednu z nejoblíbenějších pochoutek k pivu, kterou si můžete objednat v každé poctivé české hospodě. Kromě toho si je ale řada lidí připravuje také doma a mnoho rodin má své vlastní osvědčené recepty. 

Ke vzniku utopenců se váže pověst

Jak přesně tento recept vznikl, není jisté. Traduje se ale, že jeho vynálezcem byl jistý hospodský a mlynář Šamánek z Berounska, který dlouhou dobu dumal nad tím, jak v létě uchovávat špekáčky bez lednice tak, aby se nekazily a bylo možné je konzumovat co nejdelší dobu. 

Nakonec ho osvítila spásná myšlenka, tak vymyslel vuřty naložené v octovém nálevu. A jak přišly ke svému názvu? Někdo si myslí, že proto, že v láku zkrátka plavou. Říká se ale, že je to na počest svého vynálezce, který se sám utopil při opravě mlýnského kola. 

Hospodské pochoutky cizince příliš neoslovují

Již více než sto let tak připravujeme utopence a užíváme si jejich chuť v restauračních zařízeních. Bohužel řada cizinců pro ně nemá příliš pochopení, pravděpodobně proto, že jim kombinace uzeniny a octa připadá příliš chuťově kontrastní. 

Stejně tak nemají turisté v oblibě ani jiné tradiční hospodské pochoutky, které jsou přitom pro našince doslova delikatesou. To je třeba případ tlačenky, která se skládá z vepřového masa a vnitřností, které se spolu s cibulí zalijí do aspiku. Již jen na pohled ovšem vypadá zvláštně a řadu lidí odradí také želé naslano. 

Podobně pobouřené reakce vyvolávají také syrečky. Přestože se jedná o nejméně tučný sýr na světě a je plný bílkovin, řada lidí jeho dietní výhody zkrátka neocení. Jeho vůně je natolik silná, že se najde mnoho lidí, kteří se neodváží vložit syreček do úst, případně se jim z jeho nezvyklé vůně rovnou udělá nevolno. 

Slavnostní jídlo se dostalo na seznam z pekla

Další české tradiční jídlo se dokonce dostalo na seznam nejodpornějších jídel světa a obsadilo krásnou 28. příčku. Jde o vánoční kapří polévku, ve které se často vyváří rybí hlava nebo vnitřnosti a na řadu strávníků ze zahraničí je to evidentně zkrátka až příliš. 

Podobný dojem ostatně vyvolává také dršťková polévka, která svými ingrediencemi připomíná polévku gulášovou, ovšem skutečnost, že obsahuje hovězí žaludky, budí hrůzu. V řadě států totiž nejsou vnitřnosti považované za pochoutku, ale v podstatě za masný odpad, který se hodí možná k nakrmení psa, ale rozhodně ne k jídlu. 

Pobouřily také sladké pokrmy

Nechybí ale také jeden sladký pokrm, pro který za hranicemi nemají příliš pochopení, a to rýžový nákyp. Těžko říci, co je na něm tolik odpudivého, ale faktem je, že pokud se ho někdo rozhodne ochutnat, obvykle si tento zážitek podruhé zopakovat nechce. 

Nijak neoslnily ani buchtičky se šodó, protože zmiňované pečivo se zdá být ve vanilkové omáčce poněkud rozmočené, což mu dodává nepříjemně slizkou texturu, která nelahodí jazykům strávníků. 

Jak je vidět, úsloví „jiný kraj, jiný mrav“ skutečně platí. Na řadě zahraničních pochoutek by si totiž zase nepochutnali Češi a možná by se jich ani nedotkli. To se často týká třeba mořských plodů.