Za socialismu to byl cukrový paskvil, dnes ho hltá celý svět. Češi klopí zrak, když se o něm mluví

Dezert, který byl u nás oblíbený hlavně v období socialismu, znovu nabírá na popularitě. Cizince láká jak svou výraznou barvou, tak i nezvyklou texturou. Na rozdíl od nás si ho kupují velké množství, jedí plnými hrstmi, ohřívají si jej v mikrovlnné troubě a přidávají k němu exotické ovoce!

Indiánek, rakvička, věneček či větrník. Znáte dobroty, které Češi milovali za socialismu? V cukrárnách nad nimi ale jeden vyčníval, a to hlavně svou výraznou barvou. Jeho základem je mokré piškotové těsto polité růžovou polevou.

Zákusek vznikl v 19. století. Přestože se mu tak přezdívá, nejedná se o socialistický dezert v pravém slova smyslu, navíc byl oblíbený už za první republiky. Říká se, že se připravoval ze zbytků korpusů, které cukrářům na konci směny zbyly. Aby ztvrdlé těsto zvláčnili, namočili ho do rumu. Ten se později začal nahrazovat esencí, aby mohly zákusek konzumovat s klidem i děti. Jde o punčové řezy.

Původ punčáku

Na rozdíl od jiných zákusků neznáme přesný původ punčáku. Dokonce nemůžeme ani s jistotou určit, zda skutečně vznikl v Praze, jak se často tvrdí. Zdá se, že má základy v rakousko-uherské cukrářské tradici a možná tak vznikl i na území Rakouska. Původně se mu ostatně říkalo Punschkrapfen.

Punčák se mu pak začalo říkat podle punče, nápoje, do kterého se korpus nakládal. Ten dává dezertu nejen nezapomenutelnou vůni a chuť, ale zároveň prodlužuje jeho trvanlivost. Punč se přitom původně vařil v Indii. Brzy si ho ale zamilovali britští námořníci. Nejprve se k jeho přípravě používalo víno nebo brandy, až později to byl jamajský rum. Český punč bývá tradičně připraven z vína a rumu. Chybět nesmí ani plátky pomeranče a koření jako badyán nebo hřebíček.

Jak by měl dezert vypadat

Správný punčový řez by měl být barevný. Musí se v něm prolínat barvy růžové a žluté. Dále je potřeba, aby bylo těsto správně vlhké a aby nebyl punčák suchý, ale pěkně šťavnatý. Zároveň nesmí chybět vrstva džemu. Moučník se také nejí hned, ale musí se nechat uležet do druhého dne, kdy je vůbec nejlahodnější. Občas se řezy i plní, a to například pudinkem. To už ale není klasická podoba této pochoutky, jak ji zná každý Čech.

Američané jsou z něj paf

Cizinci na dezert reagují různě. V pořadu Jak nás vidí svět jej přirovnávali k indickým dobrotám, které vynikají svou barevností a výrazně sladkou chutí. Další zákusek komentovali tak, že vypadá jako růžový chleba nebo banánový chlebíček. Také tipovali, že vypadá jako by pocházel spíše z Německa nebo Francie. Padly i nápady, že bude kvůli své růžové barvě chutnat po jahodách.

Někteří dokonce uvedli, že by jim více chutnal rozehřátý nebo s ovocem jako je mango nebo banán. „To vůbec nechutná špatně,“ pochvalovala si Isadora z Brazílie. „Je to vynikající,“ měla hned jasno Němka Laura. „Docela jsem si ho zamiloval,“ usmíval se Nill zase z Angoly. Jídlo hodnotili jako vysoce exotické, protože ještě nikdy neslyšeli o koláči s rumem a navíc ještě o takovém, jehož těsto by bylo úmyslně mokré. Redakce Spotdeníku oslovila i Američana Mikea Westa, aby nám řekl, co si o tomto národním pokladu myslí.

„Je to vynikající. Zpočátku to vypadá spíš jako nějaký cukrový experiment. Mokré těsto, takže se bojíte, že to bude chutnat jako bláto a brzy se to rozmočí. Navíc v tom není krém a je to slepené marmeládou. Na první pohled nuda. Potom z toho ucítíte alkohol a jdete do mdlob. Nakonec vidíte tu cukrovou polevu. Ale je to tak vynikající! Dokonce jsem si nechal tady v Praze připravit celý punčový dort na zakázku. Jeden kousek opravdu nestačí, jsou hrozně malé,“ uvedl.

Zdroje: ewita.sk, stream.cz, slepicarna-blog.cz, fresh.iprima.cz