V Česku bude už brzy zaveden kontroverzní poplatek. Dotkne se každého vašeho nákupu

Od července 2025 vstupuje v Česku v platnost nový poplatek, který vyvolává silné reakce. Zatímco vláda jej prezentuje jako krok k ochraně životního prostředí, kritici varují před jeho dopady na spotřebitele i podnikatele. Přestože se jedná o relativně malou částku, vzbuzuje v lidech negativní emoce.

Změny, které se chystají, nejsou na první pohled nijak dramatické. Nejedná se o žádné skokové zdražení. Přesto se nový poplatek postupně promítne do každého nákupního košíku. Ačkoliv jeho výše zůstává v řádech haléřů až korun na jednotlivý produkt, při součtu všech položek a milionů transakcí měsíčně jde o významný zásah do systému, který doposud fungoval víceméně bez povšimnutí široké veřejnosti.

Co se mění a proč?

Od července 2025 dojde k 13% navýšení poplatků za obaly v systému EKO-KOM, který zajišťuje sběr a recyklaci obalového odpadu v Česku. Tento krok je důsledkem změny v zákoně o obalech, podle níž se musí zdvojnásobit výše rezervy, kterou EKO-KOM drží, to znamená ze stávajících 25 % na 50 % ročních nákladů.

Ministerstvo životního prostředí se pokusilo situaci zmírnit a navrhlo, aby se podmínky upravily legislativně. Návrh ale nestihl projít celým legislativním procesem. Výsledkem je tedy bezprostřední zvýšení nákladů, které se dotkne především firem, tedy výrobců a dovozců zboží baleného v jakémkoliv typu obalu.

Obchodní a potravinářské svazy krok kritizují jako neodůvodněné zatížení trhu. Upozorňují na skutečnost, že poplatky mohou vést ke zdražení zboží, a to zejména u produktů, kde obal tvoří významný podíl celkové ceny, například u balených nápojů.

Jaký bude dopad na ceny a běžné spotřebitele

Dopad na konečné ceny zboží by měl být podle ekonomů relativně mírný. Pro domácnosti tedy nejde o zásadní zásah do rozpočtu. Zvýšení nákladů ale více pocítí firmy. Malé a střední podniky, které již nyní čelí tlaku kvůli růstu cen energií a vstupních materiálů, mohou být nuceny přehodnotit své strategie a hledat levnější či méně nákladné obalové varianty.

Navíc je tu i administrativní stránka věci. Firmy budou muset své výrobky znovu přecenit, aktualizovat cenové systémy a upravit účetní nastavení. To přináší další náklady, které se mohou opět přenést na konečného zákazníka.

Zvýšení poplatků je vnímáno vládou jako součást širšího balíčku ekologických opatření, který má Česku pomoci splnit cíle Evropské unie v oblasti recyklace. EU požaduje, aby se do roku 2029 recyklovalo minimálně 90 % PET lahví a plechovek. Česká republika se k tomu zavázala nejen formou poplatků, ale také připravovaným zavedením zálohového systému. Ten má být spuštěn od roku 2026.

Podle údajů Ministerstva životního prostředí dosahuje míra recyklace plastových obalů v Česku zhruba 63 %, což je nad evropským průměrem. Přesto ekologové i úředníci argumentují, že bez dalších opatření nebude možné dosáhnout požadovaných cílů včas. Zavedení vyšších poplatků má tedy fungovat nejen jako zdroj financování recyklačního systému, ale i jako tlak na výrobce, aby volili ekologičtější a lépe recyklovatelné materiály.

Co se chystá dál?

Kromě zvýšení obalových poplatků se diskutuje také o zavedení recyklačního poplatku za tištěné letáky. Tento návrh, který zazněl v souvislosti s novelou zákona o obalech, by mohl postihnout zejména maloobchodní řetězce a firmy využívající tištěnou reklamu.

Dalším velkým krokem je již zmíněný zálohový systém. Ten má od roku 2026 zajistit návratnost PET lahví a plechovek podobně, jako tomu je u skleněných lahví od piva. Spotřebitel by při koupi nápoje zaplatil zálohu, která by mu byla vrácena při vrácení obalu. Systém by měl výrazně zvýšit míru recyklace a zároveň omezit množství volně pohozeného odpadu v přírodě.