Česko čelí zahradní katastrofě. Tento škůdce ničí úrodu rychleji než mráz a kroupy dohromady

Na první pohled působí nenápadně, ale když se pustí do práce, zanechá za sebou spoušť. Zdravé rostliny mizí před očima a úroda se ztenčuje každým dnem. Přichází nenápadně a šíří se rychlostí, která nedává prostor k otálení. Kdo se chce ubránit, musí jednat dříve, než bude pozdě.

V teplých a suchých dnech má ideální podmínky k útoku. Zabydlí se tam, kde byste to nečekali. V korunách stromů, mezi listy zeleniny, v záhonech s květinami, ale i na balkonech či v bytech. Postupuje tiše a jistě, využívá slabých míst rostlin a dokáže se přizpůsobit téměř každému prostředí. Jakmile se objeví první nenápadné známky jeho přítomnosti, začíná závod s časem.

Nepřítel, který nezná hranice

Zkušení pěstitelé ho znají pod jménem sviluška. Patří mezi roztoče a dospělý jedinec měří jen půl milimetru. Vyskytuje se v několika druzích, z nichž nejčastější je sviluška chmelová a sviluška ovocná. Usazuje se na spodní straně listů, kde vysává rostlinnou šťávu a zároveň spřádá jemné pavučinky. Rostliny tím ztrácejí vitalitu, listy mění barvu a výhonky se přestávají vyvíjet.

Nebezpečné je, že si nevybírá. Napadá ovocné stromy, zeleninu, keře, okrasné květiny i pokojové rostliny. Na zahradě se jí daří v létě, v interiérech zase v zimě, kdy jí vyhovuje suchý vzduch přetopených místností. Vajíčka přečkají mráz ukrytá v kůře stromů nebo v půdě a s příchodem jara se z nich líhnou noví škůdci.

Nenápadné stopy velkého problému

Prvním varováním jsou drobné žlutavé nebo bělavé skvrnky na listech, často v blízkosti hlavních žilek. Jak škůdce postupuje, skvrny se spojují a listy získávají stříbřitý nádech. Později začínají žloutnout, hnědnout, kroutit se a usychat. U některých druhů se mezi listy a výhonky objevují jemné pavučinky, které slouží jako ochrana i dopravní síť pro přesun na další části rostliny.

Kolonie je nejlepší hledat na spodní straně listů, kde se drží v bezpečí. Jednoduchý test spočívá v tom, že pod list vložíte bílý papír a jemně na něj poklepete. Pokud se na papíře začnou pohybovat drobné tečky, máte jistotu, že je problém na světě.

Metody, které fungují bez chemie

Naši předkové si uměli poradit i bez moderních pesticidů. Oblíbený a léty prověřený je postřik z mýdlové vody. Nejlepší je použít mýdlo na praní, které nastrouháte a rozmícháte ve vodě, dokud nevznikne bohatá pěna. Rostliny můžete do roztoku celé ponořit nebo je pečlivě postříkat, včetně spodních stran listů. Nezapomeňte ošetřit také zeminu, kde škůdci často přežívají. U druhů s pevnějšími listy je možné do mýdlového roztoku přidat trochu oleje, který účinek zesílí. Rostliny se silnými a odolnými listy snesou i otření vatovým tamponem namočeným ve vysokoprocentním alkoholu, který dospělce spolehlivě zahubí, aniž by poškodil pletivo.

Výborné výsledky má také česnekový nebo cibulový nálev. Česnek působí jako přírodní insekticid a cibulové slupky pomáhají odpuzovat škůdce i posílit rostlinu. Účinný je také chilli postřik, který díky kapsaicinu působí odpudivě. Všechny tyto přípravky je nutné používat opakovaně a aplikovat zejména na spodní strany listů a na půdu.

Pomocníci, kteří pracují za vás

Do boje lze nasadit i přirozené nepřátele svilušek. Nejznámější jsou draví roztoči, kteří se používají především ve sklenících, dále berušky, zlatoočky a dravé ploštice. Tito predátoři si s koloniemi poradí, pokud jim vytvoříte podmínky a nebudete používat chemické přípravky, které by je zahubily.

Další možností je výsadba rostlin, jejichž vůně škůdce odpuzuje. Bazalka, máta, měsíček, heřmánek nebo muškáty dokážou odradit nejen svilušky, ale i jiné nežádoucí návštěvníky. Tyto rostliny navíc zkrášlí zahradu i balkon a potěší vůní.

Když je prevence silnější než zásah

Nejlepší způsob, jak nad škůdcem vyhrát, je nedat mu vůbec šanci se objevit. Základem je pravidelná a dostatečná zálivka, udržování vlhkosti vzduchu ve sklenících i v bytech a mulčování půdy, které brání jejímu vysychání.

V zimě má smysl kontrolovat kmeny ovocných stromů. Pokud objevíte červená vajíčka, lze je odstranit pomocí lepivého nátěru. Při prvních příznacích napadení odstraňte poškozené části rostlin a zbytek důkladně omyjte. Právě rychlá reakce často rozhoduje, jestli rostlina přežije, nebo uhyne.