Česko čelí aktuálně nebezpečné invazi. Odborníci mluví o rekordním výskytu a varují před pohybem venku

Teplé a vlhké jaro, mírná zima a aktuální vývoj počasí způsobují, že se v Česku rapidně šíří drobný, ale mimořádně nebezpečný fenomén. Odborníci zaznamenávají jeho výrazně zvýšenou aktivitu napříč republikou, a to včetně městských oblastí. Výstrahy před tímto rizikem se stupňují, experti upozorňují na nutnost preventivních opatření i zvýšenou opatrnost při pobytu venku.

V těchto týdnech je patrné, že situace se vymyká běžnému jarnímu standardu. Co dříve bylo doménou lesů a křovin, dnes ohrožuje i návštěvníky městských parků či zahrádek. Odborníci varují, že riziko setkání s nevyžádaným „návštěvníkem“ je vyšší než obvykle a ohrožuje nejen zdraví lidí, ale také jejich domácích mazlíčků.

Podle Českého hydrometeorologického ústavu dosahuje aktivita „těchto nevítaných návštěvníků“ mimořádné úrovně. Mapa rizika, kterou ústav denně aktualizuje, je téměř celá zbarvena do tmavě hnědé, tedy barvy označující nejvyšší stupeň rizika. Situace se týká naprosté většiny území České republiky a odborníci předpokládají další nárůst výskytu v následujících dnech.

Riziko roste každý den

Příčinou extrémní aktivity klíšťat je kombinace počasí a klimatických změn. Podle meteorologů a biologů stojí za současnou situací teplé a vlhké jaro, které je ideální pro jejich přežití i množení. Důležitým faktorem je také slabá zima, během níž přežilo větší množství jedinců než obvykle, a tak letos jejich výskyt překonává předchozí roky.

Podle meteorologů bývá výskyt klíšťat nejvyšší mezi březnem a červnem, s vrcholem v květnu. Druhá vlna přichází na podzim a pokračuje až do prvních mrazů. Při krátkých a mírných zimách navíc začíná sezóna výrazně dříve než v minulosti. Právě v těchto měsících je nutné být obezřetný a pečlivě sledovat vývoj situace, protože riziko nákazy nebezpečnými nemocemi, jako je encefalitida či borelióza, dramaticky stoupá.

Aktivita klíšťat navíc postupně roste i ve vyšších nadmořských výškách, kde se dříve téměř nevyskytovala. Tento posun je přisuzován dlouhodobému oteplování a prodloužené vegetační sezóně, která umožňuje klíšťatům přežít tam, kde dříve nebyla šance.

Ohrožené jsou nejen lesy, ale i města

Na rozdíl od zažité představy, že k ohrožení dochází především v lesním porostu, dnes odborníci upozorňují i na městské parky, zahrady nebo travnaté veřejné plochy. Parazitolog Václav Hönig z Akademie věd vysvětluje, že v městském prostředí dochází častěji k infikování, protože zdejší klíšťata se živí na ptácích a hlodavcích, kteří nemoc přenášejí častěji než třeba srnčí zvěř v přírodě.

Riziková místa jsou hlavně vlhké biotopy s vyšší vegetací – tedy nejen tradiční lesy, ale i křoviny, okraje vodních toků nebo trávníky s neposekanou trávou. Výrazný výskyt je zaznamenán i v Jihomoravském kraji, na Vysočině a v jižních Čechách, kde jsou dlouhodobě vyšší počty infikovaných jedinců.

Znepokojivým zjištěním je také častý výskyt klíšťat v zahradách a na soukromých pozemcích, kde se lidé cítí bezpečněji a méně často dodržují preventivní opatření. Právě tam pak často dochází k nepozorovanému přisátí.

Nečekejte na první příznaky

Hlavní zásadou při ochraně je prevence. Odborníci radí nepodceňovat výběr oblečení. Ideální je světlé s dlouhými rukávy a nohavicemi a důsledné používání repelentu. Stejně tak je důležité chodit po zpevněných cestách a vyhýbat se vysoké trávě.

Po návratu domů by měla následovat důkladná prohlídka celého těla, včetně vlasové pokožky. Pokud se klíště najde a odstraní, doporučuje se zaznamenat si den a místo přisátí. V následujících týdnech je důležité sledovat zdravotní stav. Pokud se objeví zarudnutí, které se zvětšuje, případně teplota, únava nebo příznaky podobné chřipce, je na místě vyhledat lékaře.

Prohlídku těla je vhodné provést opakovaně, protože některá klíšťata jsou velmi malá a snadno uniknou pozornosti. Zvlášť děti a senioři by měli být zkontrolováni s větší pečlivostí, protože u nich bývá průběh onemocnění závažnější.

Když už k napadení dojde, jednejte rychle

Podle parazitologa Jana Votýpky z Přírodovědecké fakulty UK je nejdůležitější klíště odstranit co nejrychleji.

„Pokud je infikováno, tak čím déle na nás saje, tím je větší šance, že se do nás dostanou patogeny a potažmo vyvolají onemocnění,“ vysvětluje.

Způsob odstranění přitom není až tak zásadní. Klíčové je však nečekat. Klíště by se mělo vyndat pinzetou nebo speciální kartou, bez točení, s rovnoměrným tahem. Místo přisátí je třeba před i po odstranění vydezinfikovat. Odstraněné klíště není vhodné rozmačkávat ani odhazovat do přírody – nejlepší je ho spálit. A jak radí hygienici: nikdy ho nemačkejte mezi prsty, hrozí riziko infekce z tekutin, které může klíště uvolnit.

Doporučuje se také zaznamenat si datum a místo přisátí, aby bylo možné sledovat případné příznaky nemoci. Pokud do tří týdnů od napadení dojde ke zhoršení zdravotního stavu, je nutné informovat lékaře o kontaktu s klíštětem.

Zdroje: brnenska.drbna.cz, ct24.ceskatelevize.cz, ceskenoviny.cz, idnes.cz, info.chmi.cz