Obchodní řetězce to přehnaly: Češi už nemohou unést tuto změnu a raději nakupují jinde
Nákupy měly být rychlejší, jednodušší a pohodlnější. Místo toho se mnozí cítí jako oběti systému. Zejména starší lidé a rodiče s malými dětmi zažívají při každé návštěvě obchodu stres. A co hůř – mnozí kvůli této změně přestávají chodit do svých oblíbených supermarketů úplně.
Nejde o zdražování ani o zkažené zboží. Tahle změna je jiná. Tváří se moderně a slibuje efektivitu a technický pokrok. Ale čím dál více Čechů má jasno – nákup už pro ně není co býval. Spousta z nich z přesvědčení radši odchází za nákupem potravin do obchodů, kde je podle nich „ještě všechno v pořádku“. A i když obchodní řetězce tvrdí, že jde o nevyhnutelný trend, zákazníci ztrácejí trpělivost.
Zjednodušení, nebo noční můra?
Ano, řeč je o samoobslužných pokladnách, které dnes najdeme už téměř ve všech velkých obchodních řetězcích – Lidl, Albert, Tesco nebo třeba Billa. Pultíky pro samoobsluhu zkrátka rostou jako houby po dešti. V některých pobočkách dokonce tvoří většinu a běžné pokladny s obsluhou se stávají vzácností. Jenže ne všichni zákazníci jsou z této změny nadšení.
„Já už do našeho supermarketu nechodím. Několikrát jsem měla problém, jednou mi dokonce pokladna omylem naúčtovala dvě kila jablek místo jednoho. A nikdo tam nebyl, kdo by mi pomohl,“ stěžuje si paní Věra (68), která dřív nakupovala v Albertu u svého domu. Teď chodí raději do menší večerky.
Mnozí lidé si stěžují, že jsou k samoobsluhám doslova nuceni – běžné pokladny jsou totiž zavřené nebo je u nich neúnosně dlouhá fronta. U samoobslužných pokladen pak často dochází k problémům s vážením zboží, potvrzováním věku u nákupu alkoholu či s nefunkčními kódy na potravinách, které nejdou naskenovat. A pokud máte berle, nebo dítě ve vozíku, tak ovládat obrazovku, „pípací“ čtečku a přitom se starat o obsah košíku, je to hotové peklo.

Méně zaměstnanců, víc nervů
Pro obchodní řetězce je přechod na samoobslužné pokladny výhodný – snižují náklady na zaměstnance a provoz je efektivnější. Z pohledu zákazníků se ale jedná spíš o ztrátu komfortu a kontaktu.
„Dřív jsem se u kasy občas i zasmála, paní pokladní byla milá, poradila mi. Teď zírám na displej a když něco nefunguje, volám asistenta, který nikde není,“ popisuje mladá maminka s dvouletým dítětem.
Navíc když pokladna zahlásí chybu, celý proces se zastaví. Zákazník čeká, někdy i minuty, než se objeví jediný zaměstnanec na place, který pomáhá několika lidem zároveň. Místo zrychlení nákupu tak dochází k jeho zpoždění a frustraci.
Zmizí obsluha úplně?
Obchody ale trend neopouští – naopak. V některých supermarketech se testují zcela bezobslužné provozy, kde je celý nákup v rukou zákazníka a kamerového systému. Uvnitř obchodu není jediný pokladník. Přitom v zahraničí už některé supermarkety samoobsluhy ruší – kvůli vysokým ztrátám, technickým problémům a negativní zpětné vazbě od zákazníků.

V Česku zatím převažuje opačný směr. Samoobslužných pultů je čím dál víc. A co na to zákazníci? Podle průzkumu z roku 2024 vnímala negativně samoobslužné pokladny čtvrtina Čechů. Většinou šlo o seniory nebo rodiče s dětmi. Naopak nadšenými fanoušky moderního nakupování a placení byli mladí ve věku 18 až 29 let. Ti si tento trend užívají a často i v obchodech pomáhají těm, kteří nevědí, jak si s namarkováním zboží poradit.
Každý to vyřeší po svém
Odborníci i zákazníci se shodují – ideální model je kombinovaný. Možnost volby mezi klasickou pokladnou a samoobsluhou podle vlastních preferencí. I řetězce si uvědomují, že úplný přechod může poškodit jejich jméno. Moc dobře totiž ví, že ne každému vyhovuje naklikat a zaplatit si nákup sám. Pořád je tu spousta lidí, kteří s modernějšími technologiemi neumějí, anebo se to ani učit nechtějí. Dotyková obrazovka je pro ně naprostým peklem.
Někteří zákazníci tak mezitím volí vlastní řešení – mění obchody, nakupují online nebo chodí nakupovat v čase, kdy jsou běžné kasy ještě otevřené. Patříte mezi ně i vy? Ať už jste příznivcem, nebo odpůrcem samoobslužných kiosků, můžete být v klidu. Tak jako tak bude váš oblíbený způsob placení zachován – alespoň prozatím.