Češi, připravte si peněženky: Tohle nařízení z Bruselu vás bude bolet víc než inflace. Dorazí už brzy

Zdražování je všudypřítomné. Za vyšší ceny nekupujeme jen potraviny. Některé výrazné položky rodinného rozpočtu ovšem v posledních letech zlevňovaly. To se však vlivem nařízení z Bruselu může poměrně brzy zase změnit.

Evropská unie má své klimatické cíle do roku 2050. Mezi hlavní patří snížení emisí oxidu uhličitého (CO₂), což je skleníkový plyn podílející se na změnách klimatu. Ačkoli se mohou zdát kroky Bruselu opodstatněné, existují i jejich kritici, mezi které patří taky kabinet českého premiéra Petra Fialy. Nové nařízení, které má vejít v platnost zhruba za rok a půl, totiž může občanům EU výrazně zvednout náklady na život. To se pochopitelně leckomu nezamlouvá.

O kolik budeme platit víc?

Česko je na tom aktuálně s cenami pohonných hmot dobře. Setrvale totiž klesají. Dnešní ceny jsou výrazně nižší než před třemi lety, kdy tehdejší situace, kterou způsobila především ruská agrese na Ukrajině, zapříčinila, že benzín a nafta stály kolem 48 Kč. V současnosti zaplatíme za pohonné hmoty zhruba o 30 procent méně. Globální ceny ropy totiž zůstávají stabilní a koruna je silná vůči dolaru. Jenže se zřejmě pomalu, ale jistě blíží doba, kdy při tankování opět sáhneme hlouběji do kapsy.

Kdo je na vině? Brusel. Evropská unie se snaží dlouhodobě bojovat proti změnám klimatu, které zcela nepochybně probíhají. V rámci těchto snah začal v roce 2005 platit Evropský systém pro obchodování s emisemi (EU ETS). Ten se týká velkých průmyslových podniků. Od 1. ledna 2027 by však měl začít platit systém EU ETS 2, který už pocítí i menší firmy a domácnosti. Mimochodem tím, že by mělo dojít k růstu cen pohonných hmot. Podle odhadů by u benzínu mohlo dojít ke zdražení o pět korun na litr. Plná nádrž by se tedy celkem prodražila.

Česko se brání, a není samo

Ne všem členským státům Evropské unie se ETS 2 zamlouvá. Proti jeho aktivaci od roku 2027 stojí Polsko, Slovensko a Maďarsko. K návrhu je ovšem kritický i kabinet premiéra Petra Fialy. Z Česka zní požadavek pro odložení nařízení minimálně na 1. leden 2028. Proč? Mimo jiné kvůli snaze o zavedení silnější ochrany proti zdražování. Češi jsou obecně z hlediska „Zelené dohody“ rozpolcení. Zhruba půlka souhlasí, druhá polovina je proti. Na dvoudenní návštěvě Prahy se k celé situaci před dvěma týdny vyjádřila i nová šéfka přes zelenou politiku EU.

„Vnímáme, že ve veřejnosti panuje sklíčená nálada. Lidé cítí, že kolem je spousta nejistot, což vede k tendenci odkládat věci, které nejsou vnímány jako bezprostřední hrozba. Ale poškození klimatu je skutečnou hrozbou. Jestli nechceme klimatický chaos, musíme něco dělat,“ uvedla Teresa Riberová, místopředsedkyně Evropské komise přes klimatickou politiku.

Co dalšího může výrazně zdražit?

Emisní povolenky fungují tak, že společnosti, které prodávají fosilní paliva, si budou kupovat „odpustky za znečišťování“. To se ovšem samozřejmě projeví i v cenách pro koncové zákazníky. Kromě pohonných hmot by měl zdražit i zemní plyn nebo uhlí, čímž se zvýší náklady na vytápění. EU ETS 2 se tedy může dotknout rodin s nižšími příjmy, jež mají často starší auta a žijí ve starších nezateplených domech. V nich je pochopitelně třeba víc topit.

Brusel chce chránit i sociálně slabé

Evropská unie chce pomoci zvládnout zvýšení nákladů na pohonné hmoty i energie domácnostem s nízkými příjmy skrze Sociální klimatický fond. Co by měl financovat? Třeba dotace na zateplení, tepelná čerpadla či veřejnou dopravu. Peníze by přitom bral právě z výnosů z emisních povolenek. Mnoho zemí EU už každopádně směrnici k ETS 2 do národní legislativy zavedlo. To její odložení či výraznější přepracování poněkud ztěžuje.