Češi objevili ztracené mayské město. Umělá inteligence odhalila tajemství, které mělo navždy zůstat pohřbené
Umělá inteligence leží spoustě lidem v žaludku, nicméně faktem je, že v mnohých ohledech může být velmi užitečná a dokáže mimo jiné pomáhat i vědcům a badatelům při jejich výzkumech. Své o tom ví i Ladislav Šilhán, odborník na 3D vizualizace, který společně se svým týmem před nedávnem objevil v Guatemale zapomenuté město mayské civilizace.
Mayská civilizace byla proslulá svými monumentálními stavbami, matematickými objevy, astronomií i pokročilým písmem. Říše tohoto národa se rozprostírala na poloostrově Yucatan a zasahovala na území nynější Guatemaly, Hondurasu, Belize a části Mexika. Mayové jsou považováni za jednu z nejvýznamnějších starověkých civilizací, která měla významný vliv na kulturní vývoj Střední Ameriky.
Mayská civilizace vznikla přibližně 2500 let před naším letopočtem a zanikla koncem 17. století našeho letopočtu. Tato civilizace proslula nejen svými specifickými stavbami, které měly tvar stupňovitých pyramid, ale také propracovaným kalendářním systémem a pokročilým písmem, jímž zaznamenávali historické události i astronomická pozorování.
Expedice Neuron 2023
Právě jedno ze ztracených mayských měst, kam více než 1000 let nevkročila lidská noha, objevila v roce 2023 československá expedice v provincii Petén, jež se nachází v nejsevernější části Guatemaly. Výzkum šestičlenného týmu podpořila Nadace Neuron, která se zaměřuje na nadějné studenty a výjimečné mladé vědce, grantem ve výši jednoho milionu korun.

Společně s Ladislavem Šilhánem vedl výpravu také profesor Milan Kováč z Univerzity Komenského v Bratislavě, který je zároveň i garantem Expedice Neuron. Kromě nich pak byla součástí týmu například i úspěšná archeoložka a moderátorka podcastu Tajemství národního muzea Sara Polak.
K výzkumu byla využita i umělá inteligence
Aby se expedice mohla realizovat, bylo zapotřebí nejprve nashromáždit dostatečné množství dat. To se povedlo díky moderním technologiím. Konkrétně se jednalo o 3D mapování terénu na digitálních mapách LIDAR. Díky tomu získal tým informace o téměř 3000 let starém mayském osídlení.
Po vyhodnocení všech nashromážděných dat se vědci mohli pustit do samotného archeologického průzkumu. Sara Polak pomocí umělé inteligence zjistila, že se dané osídlení skládalo ze sedmi čtvrtí rozprostřených na sedmi kilometrech čtverečních. Expedice znovunalezené město pojmenovala Yax Balam, což v překladu znamená První jaguár.
„V mayské civilizaci je jaguár posvátné zvíře, ale zároveň i božstvo podsvětí,“ vysvětlil Ladislav Šilhán důvod, proč zvolili pro objevené město právě tento název.

Využití moderních technologií a umělé inteligence v rámci terénních výkopových prací je důkazem toho, že tyto nástroje mohou být velmi užitečné i v tradičnějších oborech. Právě s jejich pomocí mohlo být starověké město nejen rychleji objeveno, ale také důkladněji prozkoumáno a zdokumentováno.
Dalším krokem je 3D vizualizace
V místě nálezu se údajně nacházely paláce, astronomické observatoře, sochy a další významné objekty, díky nimž bude možné lépe popsat vznik a zánik mayské civilizace. Na základě doposud provedeného výzkumu bylo zjištěno, že toto město prosperovalo nejspíše v období 850 př. n. l. až 150 n. l. a zřejmě patří k vůbec nejstarším mayským aglomeracím.
V současné době stále probíhá vědecké hodnocení zjištěných objevů. Vědci postupně zpracovávají archeologické nálezy a jedním z cílů pověřeného týmu je vytvoření rekonstrukce a vizualizace toho, jak mayská civilizace žila. Brzy se tedy možná můžeme těšit na 3D model objeveného mayského města.
Zdroje: forbes.cz, irozhlas.cz, nadaceneuron.cz, medium.seznam.cz, zpravy.aktualne.cz