Černý scénář na léto: Meteorologové předpovídají zničující výkyvy počasí. Tohle může ovlivnit celou Evropu
Pokud jste si naplánovali dovolenou na přelom jara a léta a chcete ji trávit ve střední Evropě, nemáme pro vás úplně dobrou zprávu. Bude sice poměrně teplo, ale zároveň by měly být častější přeháňky a bouřky. Jenže od července se vše změní. A zřejmě taky nebude o co stát.
Letní měsíce v Česku v předešlých letech ukázaly, že teplo nemusí být jen příjemné. Nejteplejší léto u nás podle průměrné teploty panovalo v roce 2019 (22,9 °C), nicméně nejvíce dnů s teplotou nad 25 °C bylo zaznamenáno vloni. Ačkoli se očekávalo, že letošek bude i vlivem jevu La Niña studenější, takové scénáře se zřejmě nenaplní. V červenci a srpnu by tak měla panovat enormní vedra.

Léto může být extrémní
Počasí pro letošní léto predikuje Světová meteorologická organizace (WMO), Evropské středisko pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a Kanadský systém sezónních až meziročních předpovědí (CANSIPS). Dlouhodobé předpovědi nemusí být vlivem různých faktorů úplně přesné. Na druhou stranu je snad daný výčet dostatečnou zárukou, že se tyto predikce mohou naplnit.
Astronomické léto letos začne v sobotu 21. června, a to ve 4:41. První letní dny by přitom mělo doprovázet větší množství srážek, resp. nad střední a severní Evropou jsou očekávány přeháňky a bouřky. Od července nicméně začne období extrémních veder s minimem dešťů. První prázdninový měsíc by dokonce mohl přinést teploty +2 až +3 °C oproti normálu, takže se asi (ne)máme na co těšit.
V srpnu by navíc vedra měla pokračovat. Navíc se dle některých predikcí bude jednat o nejsušší měsíc roku, což asi neocení zemědělci. Tropické teploty by v srpnu mohly panovat i v noci. K jisté úlevě tak ve střední Evropě s největší pravděpodobností dojde až v září. Ačkoli se tento černý scénář nemusí zcela naplnit, měli by se na takové podmínky raději připravit zejména jedinci, jimž vedra způsobují zdravotní potíže.

Teplotní anomálie?
Spíše ne. Loňský rok byl celosvětově nejteplejším v historii měření. To ostatně platilo i pro letošní leden. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla u nás každopádně vloni průměrná teplota 22,6 °C, což je o 1,9 °C více než průměr z let 1991 až 2020. Porovnáme-li tato data ještě se starším obdobím, konkrétně s lety 1961 až 1990, průměrná teplota bylo v roce 2024 vyšší dokonce o 3,6 °C.
Globální změny klimatu
Podle dlouhodobých předpovědí se skutečně očekává, že červenec a srpen 2025 budou mít průměrné denní teploty o 2 až 3 °C vyšší než dlouhodobý normál. Jenže nyní už začínáme mít současný normál. Jistě, klima se mění i přirozeně. Ostatně pleistocén, jenž začal před 2,6 miliony let a vyvíjel se během něj rod Homo, se vyznačoval střídáním dob ledových (glaciály) a meziledových (interglaciály).
Současné geologické období se nazývá holocén a jde vlastně o jednu takovou dobu meziledovou. Teploty na Zemi jsou tedy obecně vyšší. I v tomto období se navíc střídají časy teplejší a studenější. Jenže podle studie, jež v roce 2021 vyšla v časopise Environmental Research Letters, se vědci z 99,9 % shodují, že na aktuální změnu klimatu má vliv člověk. Autoři studie přitom analyzovali zhruba 90 tisíc odborných publikací týkajících se klimatu.
Vítejte na Venuši, vítejte v pekle
Člověk vypouští do ovzduší oxid uhličitý (CO2) a další skleníkové plyny, což má za následek globální oteplování. Zřejmě nebude náhoda, že se klima mění v době, kdy jsou tyto látky do atmosféry vypouštěny opravdu intenzivně. Kdo popírá účinky CO2 na klima, nechť se zaletí podívat na Venuši. Atmosféru této planety tvoří především oxid uhličitý. Důsledek? Teploty zde atakují 500 °C. To je mimochodem více než na Merkuru, který je Slunci blíž, takže by na něm mělo být logicky tepleji.
Mohlo by vás zajímat: Období zhruba od poloviny 20. století je nazýváno antropocén. Jde tedy o věk člověka. Právě v něm se začíná měnit klima opravdu intenzivně. Tento název přitom není pouze symbolický. Geologové budoucnosti najdou ve vrstvách Země, které se budou týkat dneška, něco nového oproti dobám předešlým. Ptáte se co? Člověkem vyrobené plasty, které dnes znečišťují zemi, vodu i vzduch.
Zdroje: i-meteo.cz, severe-weather.eu, cnn.iprima.cz, theguardian.com, chmi.cz, ct24.cz