Čechy nejvíc nenáviděný žlutý sajrajt. Jednou provždy zodpovězeno: Škodí, nebo prospívá?
Žlutá pole, která dominují české krajině, vyvolávají silné emoce. Zatímco někteří je považují za neodmyslitelnou součást zemědělství a obnovitelných zdrojů energie, jiní upozorňují na jejich negativní dopady na krajinný ráz a biodiverzitu. Ať už jde o přínos pro ekonomiku, nebo ekologická rizika, tato plodina je vnímána velmi rozporuplně.
Asi každého z nás v květnu a červnu praští v české krajině do očí výrazně žluté plochy. Ne, naštěstí nejde o znečištěnou vodu, ale o pole s rostlinou, která nese název řepka olejka. Ačkoliv se může zdát, že je všude, ve skutečnosti pokrývá jen 13 až 15 procent orné půdy v Česku. Přesto patří mezi nejpěstovanější rostliny u nás. I kvůli tomu vzbuzuje řadu kontroverzí. Jenže ani zdaleka ne všechny jsou oprávněné.

Kvalita řepkového oleje
Z řepky olejky se vyrábí jedlý rostlinný olej, který zná asi každý. Ačkoli se vedou debaty o jeho kvalitě, podle mnohých odborníků na tom obecně není jakostně vůbec špatně. Mezi nejčastěji používanými tuky a oleji si vede naopak dost dobře. Před pěti lety navíc časopis dTest provedl test řepkových olejů, jež se prodávají v českých obchodech. Jaký byl závěr? I ty nejslabší oleje si odnesly slušné hodnocení. Nebudete-li tedy řepkový olej přepalovat a používat jej dlouho bez výměny, můžete jej v kuchyni využívat prakticky bez obav.

Další využití řepky olejky
Řepka olejka je hojně pěstována proto, že patří mezi ziskové rostliny, a těch není právě mnoho. Její uplatnění se totiž nenabízí jen při výrobě jedlého oleje, ale zbytky po jeho vylisování se používají do krmných směsí pro hospodářská zvířata a z rostliny se vyrábí i bionafta, tedy obnovitelné palivo. Po této bylině tedy existuje skutečná poptávka. Proto je ostatně zemědělci pěstována.
Kontroverze kolem řepky vyvráceny?
Ač se řepka v mnoha ohledech démonizuje, přesto s ní jsou spojeny určité kontroverze, na které je třeba upozornit. Zdůraznit je nutné především některé dopady na životní prostředí. Ani v tomto ohledu se však nemusí jen „stydět“. Její kořeny jsou hluboké, takže působí proti erozi. To neplatí třeba o kukuřici. Na druhou stranu existují jistá rizika, která jsou spojena především s tím, v jakém množství je řepka na českých polích pěstována.
„Ve střední Evropě, zejména v bývalém východním bloku, je zvykem pěstovat řepku na velkých výměrách – a to znamená značný problém pro biodiverzitu. Stává se ekologickou pastí. Je to plodina, která se velmi chemizuje a hrozně se ošetřuje pesticidy, což je problém. Se stříkáním řepky často souvisí například úhyny včelstev. A čím větší je pole, tím větší vzniká ekologická past,“ uvedl Jakub Hruška, vedoucí týmu Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
Řepka olejka by se tedy měla pěstovat na menších plochách a zároveň být lépe rozčleněna. Ministerstvo zemědělství ČR chce ostatně do roku 2030 výměru této rostliny snížit, což už se nyní děje. Bylo by také vhodné omezit chemické postřiky, jež znehodnocují půdu, znečišťují podzemní vody a ohrožují zdraví lidí i zvířat. Řepku je možné pěstovat v rámci ekologického zemědělství, byť možná s menšími výnosy. Prohlédnete-li si nabídku obchodů, už nyní v nich koneckonců můžete nalézt bio panenské řepkové oleje, které se hodí především pro studenou kuchyni.
Pro zajímavost: Kompletní botanický název této rostliny zní brukev řepka olejka. Existuje přitom rovněž brukev řepka tuřín. Ano, ta je skutečně zdrojem bulv zvaných tuříny, které rovněž využíváme v kuchyni, a to jako kořenovou zeleninu.
Zdroje: zscr.cz, seznamzpravy.cz, institudmodernivyzivy.cz, dtest.cz