Bývalý reprezentační obránce Jan Vopat zůstal u hokeje: Práce skauta pro klub NHL mě naplňuje

Zahrál si na olympiádě i na mistrovství světa, vyzkoušel si angažmá v zámořské NHL i v dalších tamních soutěžích, u hokeje zůstal i po ukončení aktivní kariéry. Někdejší litvínovský a reprezentační obránce Jan Vopat, který v tomto roce oslavil padesátiny, se už řadu let věnuje práci hlavního skauta klubu St. Louis Blues pro Evropu. V první polovině srpna jsme ho ale zastihli v Litvínově, kde bydlí.

Jan Vopat (na snímku v Litvínově v srpnu 2023) se svěřil se svými poznatky z hokejového světa i v rozhovoru pro SportDeník.cz

„V roce 1994 jsem startoval na zimní olympiádě v Lillehammeru pod vedením trenérů Ivana Hlinky a Stanislava Neveselého. O rok později jsem se zúčastnil světového šampionátu, český tým vedl Luděk Bukač. A pak jsem šel do Ameriky, kde jsem strávil pět let,“ připomněl Vopat hlavní milníky svého hráčského působení mezi mantinely.

Co pro vás znamená práce hokejového skauta?

Mě to naplňuje. V této oblasti už působím třiadvacet let. Sice to obnáší během sezony hodně cestování, protože se snažím vidět spoustu hokejových zápasů. Na druhou stranu jsem jedním z těch šťastných, co mohli u svého sportu zůstat. A v pozici skauta mám tudíž možnost být okolo hokeje.

Jaké akce jste před nadcházející sezonou už navštívil?

Počátkem srpna jsem byl na Hlinka Gretzky Cupu v Břeclavi, kde bojovaly národní týmy do osmnácti let. A pomalu se připravuji na další období. Jednou za rok jezdím na kemp do St. Louis. Letos se koná na konci září.

Nelákala vás možnost bydlet v Praze, která je centrem dění i ve vrcholovém sportu?

Narodil jsem se v Litvínově, mám tady rodinu a kamarády. Do Prahy jsem se nikdy nehrnul ani na chvíli. Pro mojí práci je Litvínov celkem dobrou lokalitou. Nemám to daleko na hokej ani do Karlových Varů, na Spartu apod. Když létám po Evropě, tak mi to, že nebydlím v Praze, nevadí. Při cestě z Litvínova do Prahy je letiště z mého pohledu kousek za Slaným. Nemusím třeba přes celou Prahu. Prostě v Litvínově jsem spokojený a neplánuji, že bych se někam jinam přemisťoval, pokud jde o trvalé bydliště.

Generačně patříte do skupiny litvínovských odchovanců jako jsou Robert Reichel, Jiří Šlégr, Martin Ručinský…

Příležitostně se vídáme a každý máme svůj okruh kamarádů. Jak říkám, občas samozřejmě prohodíme pár slov, ale v úzkém kontaktu nejsme.

Zdroj: autorský článek